Ruská armáda v srpnu 2008 obsadila část Gruzie a vytlačila gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Konflikt nakonec ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva i tak uznala nezávislost Jižní Osetie i další separatistické oblastí Abcházie.
"Češi chtějí v Severoatlantické radě tlačit na vytvoření mezinárodních mírových jednotek. Podle Kuchyňové Šmigolové (Veronika Kuchyňová Šmigolová je vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni) by Češi podporovali vyslání mírové mise, kterou by vedlo NATO, ale myslí si, že je nepravděpodobné, že by tato mise získala podporu všech členských států," uvádí depeše zveřejněná na WikiLeaks.
Odsouzení Ruska žádal i Kaczyński
Česká diplomacie by se tehdy údajně spokojila i s mírovou misí pod záštitou Evropské unie a několika dalších spřátelených států. Organizaci spojených národů (OSN) se čeští diplomaté údajně chtěli úplně vyhnout, protože nepředpokládali, že by její vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu bylo dostatečně silné.
Češi ovšem nebyli jediným státem střední a východní Evropy, který žádal odsouzení Ruska na mezinárodní scéně. Polský prezident Lech Kaczyński, který zahynul loni při letecké havárii, podle další zveřejněné depeše z americké ambasády ve Varšavě údajně připravoval návštěvu gruzínské metropole Tbilisi 11. srpna večer, tedy ještě v době ozbrojeného konfliktu.
Návštěvy se měli zúčastnit i prezidenti Ukrajiny a všech tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska. Cesta měla podle amerických diplomatů i podporu českého prezidenta Václava Klause, který se jí ale nemohl zúčastnit kvůli operaci kyčle, již podstoupil na začátku června 2008. Ta mu mimo jiné zabránila i v účasti na letních olympijských hrách v Pekingu.
Monitorovací mise ruské fregaty
Česko s Polskem a pobaltskými státy evidentně zastávalo na půdě NATO stejné názory jako Spojené státy, Velká Británie a Kanada, uvádí depeše, kterou do Washingtonu odeslala americká mise při NATO a server WikiLeaks ji zveřejnil před několika dny. Tato "koalice" podle depeše 13. srpna 2008 v Severoatlantické radě zabránila ruské vojenské fregatě Ladnyj v účasti na monitorovací misi NATO ve Středomoří, která je známá pod zkratkou OAE.
Ruská loď přitom již získala předběžné svolení Severoatlantické aliance, aby se mohla mise účastnit, ale kvůli námitkám Čechů a dalších jej nakonec NATO muselo stáhnout.
"Německo se nicméně jako tradiční posel proruského tábora snažilo spojence přesvědčit, aby své rozhodnutí přehodnotili ve světle dlouhodobých vztahů Ruska s NATO," uvádí se v depeši americké mise při NATO.
