Nejmenovaný saúdskoarabský zdroj sdělil agentuře AFP, že v rámci jednotky do Bahrajnu v neděli večer dorazilo 1000 saúdskoarabských vojáků.
Bahrajnci demonstrují od 14. února a už několik dní demonstranti blokují finanční čtvrť Manámy. Bahrajnský tisk tvrdí, že už při potlačení velké demonstrace na manámském Perlovém náměstí 17. února pomáhala bahrajnským vojákům saúdskoarabská národní garda, což ale oficiálně zdroje nepotvrzují. Zabiti tehdy byli nejméně tři lidé.
Čtěte také: |
K šesti členům GCC patří také Saúdská Arábie. "Dověděli jsme se z informovaných zdrojů, že jednotky zemí GCC mají přijet pomoci udržet pořádek," napsal dnes bahrajnský deník Al-Ajám. Zdroj agentury Reuters řekl, že v intervenční jednotce GCC budou hlavně Saúdští Arabové. Jejich úkolem prý bude hlídat strategické objekty, tedy ropné provozy, elektrárny, vodní zdroje a banky.
Opozice označila použití jednotky GCC za intervenci a vyhlášení války. Opoziční zástupci se údajně sešli s korunním princem a jednali s ním o možnosti zahájit celonárodní dialog. Bahrajnci i v neděli blokovali finanční čtvrť metropole, takže mnoho lidí se nedostalo do práce. Policie sice demonstranty rozehnala slzným plynem, ale už večer začali Bahrajnci znovu blokovat ulice vedoucí k této klíčové čtvrti Manámy.
Ostrovní Bahrajn je spojen s územím Saúdské Arábie hrází. Patří rovněž ke GCC a váže jej s ní několik bezpečnostních dohod. GCC vznikla v roce 1981 z obranných a strategických důvodů a má společnou ozbrojenou složku. Její členy spojuje spolupráce v mnoha odvětvích, od roku 2003 tvoří celní unii.
Kvůli nepokojům na Blízkém východě, které se nevyhnuly ani bohaté oblasti Perského zálivu, Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu 10. března rozhodla založit rozvojový fond. Bude do něj vloženo 20 miliard dolarů a budou určeny zejména na pomoc Bahrajnu a Ománu, kde jsou protesty vytrvalé.
Bahrajnci žádají ustavení konstituční monarchie a rezignaci krále Hamada bin Ísy Chalífy, který je u moci od roku 1999. Mnozí chtějí odchod celé jeho sunnitské dynastie, jež zemi vládne od konce 18. století. Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a tvrdí, že je systematicky utlačována.
