Lidovky.cz

O americkém ústupu v Libyi a slovenské asimilaci naruby

USA

  15:41
Za pár dní tomu bude už měsíc, co na Libyi začaly dopadat první bomby. Netradiční byla v tomto ohledu role přinejmenším dosavadního "světového četníka", neboli Spojených států. Tomu se budou věnovat i dva ze tří příspěvků dnešního přehledu zahraničních médií.

Libyjský rebel s minometným granátem, kterým Kaddáfího síly údajně ostřelovaly povstalecké pozice u Adžedabíji. foto: Reuters

Světovou trafiku začneme trochu netradičně, a to jednak nenovinovým a k tomu ještě pár dní starým příspěvkem. Je ale stále aktuální a velmi zajímavý, a to díky autorovi - americkému historikovi Victoru Davisi Hansonovi, který mívá zdravě skeptické a obvykle přesvědčivě vyargumentované názory. V příspěvku "Odepsali jsme Libyi? (Did We Give Up on Libya?)" na svém blogu Private Papers si klade otázku, nakolik byl americký ústup z libyjské mise jakousi rezignací na obvyklou roli Spojených států. "Obamova administrativa s lehkostí sobě vlastní především nikdy pořádně nevysvětlila, co je cílem této mise - či za koho nebo kvůli čemu jsme bojovali. Bylo cílem bombardování zastavit zabíjení, pomoci povstalcům, odstranit Kaddáfího anebo jen pomoc Britům a Francouzům, kteří mají v Libyi své silné ropné zájmy?" klade si autor řečnickou otázku. A na závěr dodává: "Na naši obranu je třeba uvést, že odstranění Kaddáfího bylo výhradně evropskou záležitostí. Dokonce lze i souhlasit s tím, že prezident Obama jednal ukvapeně, bez jasně vymezené mise, strategie či stanoveného cíle - a bez většinové podpory Kongresu i amerických obyvatel. Ano, všechno tohle se dá říct. Pokud ale Kaddáfí a jeho rodina zůstanou u moci poté, co Spojené státy byly prostě unaveny a stáhly se, tak je také možné říct, že tato forma porážky je v amerických dějinách něčím dosti novým." A pak, že konec vše napraví.  PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE

A po trochu dlouhých ukázkách už jen kratší úryvky. Komentář k Libyi a americké (ne)angažovanosti se objevuje i britském deníku The Daily Telegraph. V příspěvku s ironickým názvem volně přeložitelným jako "Plukovníku Kaddáfímu nedochází, že se má odporoučet (Colonel Gaddafi is not getting the message to go)" se nabízí hezké srovnání s americkým bombardováním Tripolisu, od nějž zítra uplyne přesně 25 let. Zatímco tehdy prý americký prezident Ronald Reagan vzkázal libyjskému vůdci "přestaň podporovat teroristy, nebo tě zabijeme", nynější bombardovací kampaň žádný jasný cíl ani vzkaz neobsahuje. "Dalším z důvodů, proč se (Kaddáfí) nechová jako v roce 1986, je, že prezidentem spojených států není Reagan, ale Barack Obama. A Obama dělá všechno, co by vůdce ve válce dělat neměl," píše britský list. V této souvislosti je ale třeba zmínit teroristický útok na letadlo PanAm nad skotským Lockerbiem z prosince 1988. Ani tehdy to zřejmě Kaddáfímu tak úplně nedošlo. VÍCE SE DOČTETE ZDE

A na závěr téma, které je nám přeci jen bližší, než nějaké geopolitické hrátky velmocí, z nichž jsme se vcelku nenápadně vymanévrovali. Slovenský deník SME píše o tom, jak mladí Vietnamci na slovensku přestávají umět vietnamsky. Místo doučování řeči, kterou se mluví v jejich nové domovině, tak na jedné základní škole v bratislavském Novém Městě nyní chystají hodiny vietnamštiny. Naopak u jejich rodičů je ale problém opačný, takže pro ně se chystá doučování ze slovenštiny. Možná si pak doma lépe popovídají. PRO CELÝ ČLÁNEK KLIKNĚTE SEM

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.