Lidovky.cz

Křesťané se stávají nevěřícími, řekl papež

Svět

  15:49
VATIKÁN - Papež Benedikt XVI. vyjádřil politování nad tím, že křesťané se stali z velké části nevěřícími lidmi vzdálenými Bohu.

Papež Benedikt XVI. foto: ČTK

Na Západě spatřuje jisté znechucení vlastní kulturou a historií. Papež to uvedl při mši u příležitosti Zeleného čtvrtka, kdy si křesťané připomínají Kristovu poslední večeři s apoštoly předtím, než byl zajat a ukřižován.

Zejména na Západě jsou podle Benedikta hlavní země křesťanství unaveny svou vírou a vlastní historií a kulturou. Už víru nechtějí znát, dodal. "Otevíráme lidem přístup k Bohu, nebo jej spíše skrýváme? Nestali jsme se my, národ Boží, z velké části národem bez víry vzdáleným od Boha?" tázal se Benedikt, který nedávno dovršil šestý rok na papežském stolci. "Nerezignovali jsme na nepřítomnost Boha a nesnažíme se vystačit si sami?" otázal se papež.

Již ve středu při generální audienci na Svatopetrském náměstí před 13.000 věřícími papež připomněl Ježíšovu výzvu k učedníkům, kteří byli ospalí, aby bděli. Tato výzva podle něho platí stále. Taková "ospalost" v průběhu dějin představuje určitou nepozornost duše k moci zla, necitlivost vůči veškerému zlu světa, nevnímavost vůči Bohu, řekl. To je naše pravá ospalost, dodal.

Papež Benedikt XVI.

Papež Benedikt XVI., občanským jménem Joseph Ratzinger, který byl vychován v Bavorsku ve velmi zbožném prostředí, opakovaně říká, že jej velmi mrzí vytrácení křesťanství ze života jeho země a celého Západu. Pravidelně ve svých promluvách pranýřuje popírání křesťanských kořenů Evropy a západní civilizace.

V podvečer v římské bazilice svatého Jana Lateránského bude Benedikt XVI. předsedat bohoslužbě na památku poslední večeře Páně, při níž symbolicky omyje nohy 12 kněžím, jak to učinil Kristus svým 12 učedníkům.

Velikonoční pašijový týden zahajuje Květná neděle, hlavní část oslav však začíná na Zelený čtvrtek, kdy se připomíná Ježíšova poslední večeře. Při dopolední liturgii papež světil oleje pro nemocné a také křižmo, nejdůležitější liturgický olej sloužící při udělování svátostí.

V pátek bude papež předsedat velkopáteční liturgii a večer bude u římského Kolosea sloužit pobožnost křížové cesty. V sobotu večer zahájí liturgii velikonoční vigilie a v neděli, kdy si křesťané připomínají zmrtvýchvstání Krista, po dopolední mši pronese v poledne na Svatopetrském náměstí své velikonoční poselství a požehnání Městu a světu. Velikonoční pondělí pak je ve znamení radosti křesťanů z vykoupení prostřednictvím Krista.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.