"Měli instrukce, aby se vyhnuli jakékoliv konfrontaci, pokud to bude možné. Ale pokud měli opětovat střelbu, aby se odtamtud dostali, měli to povoleno," řekl deníku nejmenovaný vysoce postavený činitel americké administrativy.
Podle listu by případné boje s pákistánskými silami vyvolaly ještě větší rozkol mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistán i tak neoznámený americký zásah na svém území, který skončil zabitím hledaného teroristy, nese nelibě. Spekuluje se o tom, že tamní zpravodajské služby jako odvetu za americkou akci prozradily jméno šéfa zpravodajců USA v Pákistánu.
Nové informace podle The New York Times v každém případě dokládají, jak málo Američané před operací věřili Pákistáncům. Obávali se totiž, že misi prozradí.
Podle původních plánů měly jako záloha operace zůstat dvě útočné helikoptéry na hranicích Pákistánu s Afghánistánem. Přesun na místo útoku by jim ale trval 90 minut. Obama proto při revizi plánů trval na tom, že už samotná útočná jednotka musí být dostatečně velká na to, aby mohla řešit případné problémy s pákistánskými úřady
Američané Pákistáncům nedůvěřovali
Spojené státy po zásahu i přes zjevnou nedůvěru, kterou chovají vůči Islámábádu, zdůrazňují, že Pákistán je jejich důležitý spojenec. V pondělí tak například jejich činitelé upozorňovali spíše na pozitiva v nynějších vzájemných vztazích než na nepříjemné věci.
Oznámili tak například, že jim pákistánské úřady zřejmě brzy poskytnou přístup k manželkám zabitého teroristy, které zůstaly v Pákistánu.
Americké zvláštní komando bin Ládina zlikvidovalo v noci na 2. května. Stalo se tak po letech pátrání a několikaměsíčních přípravách. Operaci přísně tajily. Pákistán se o ní dozvěděl až po jejím skončení. Spojené státy jej podezírají, že přinejmenším část tamní administrativy o úkrytu, kde terorista žil asi šest let, věděla.
