"Mladić byl zadržen na srbském území dnes časně ráno," řekl Tadić na tiskové konferenci přenášené v přímém přenosu v televizi. "Proces jeho vydání tím již začal," dodal bez dalších podrobností v tomto směru. Státní televize RTS odpoledne uvedla, že Mladić byl již několik hodin po svém zatčení a identifikaci posazen do letadla směřujícího do nizozemského Haagu. Tam měl být ještě dnes předán představitelům mezinárodního tribunálu k řádnému procesu.
Tuto informaci ale vzápětí popřel zástupce žalobce pro válečné zločiny Bruno Vekarić. "Mladić musí být vyslechnut vyšetřujícím soudcem, seznámen s obviněním, a má právo se proti vydávacímu rozhodnutí odvolat," uvedl Vekarić. Podle bělehradské televize B92 konečné rozhodnutí o extradici nakonec vynese ministerstvo spravedlnosti.
|
Mladiče zadrželi v obci Lazarevo nedaleko Zrenjaninu. |
"Jsem velmi hrdý na práci, kterou odvedly bezpečnostní síly," prohlásil prezident Tadić na tiskové konferenci. Ještě během mandátu nynější vlády (tedy do jara příštího roku) musejí počítat se zadržením i všichni zbývající váleční zločinci, dodal.
"Srbsko tím pozdvihlo svou morální hodnověrnost v zahraničí na vyšší úroveň," zdůraznil. Naznačil, že Bělehrad nyní za svou snahu očekává bezproblémové přijetí do Evropské unie. "Doufám, že nyní budou pro nás dveře do EU otevřené," řekl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Tadić ale odmítl uvést bližší podrobnosti o zásahu zvláštní jednotky, který vedl k Mladičovu zatčení. Zdůraznil, že tyto informace zveřejní později samy bezpečnostní síly. Zadržení také označil za "důležité pro usmíření na celém Balkánu". Srbsko tím podle něj uzavírá jednu kapitolu svých dějin a osvobozuje se tak od velké zátěže.
Tadić neuvedl bližší podrobnosti o zásahu zvláštní jednotky, který vedl k Mladičovu zatčení. Podotkl, že tyto informace zveřejní později samy bezpečnostní síly. Zadržení ale označil za "důležité pro usmíření na celém Balkánu". Srbsko tím podle něj uzavírá neblahou kapitolu svých dějin a osvobozuje se tak od velké zátěže.
Mladić byl zadržen na základě anonymního udání v obci Lazarevo nedaleko Zrenjaninu ve Vojvodině na severu země. Při zatčení se vydával za Milorada Komadiče. Policie si však jeho totožnost ověřila podle vzorku DNA. Podle deníku Blic zásahová jednotka prohledala ráno kolem 6:00 ve vesnici Lazarevo tři domy Mladičových vzdálenějších příbuzných. V jednom z nich ho našla, zatím se ale neví ve kterém.
O zásluhu na zadržení Mladiče se přihlásila také Bosna. Člen kolektivního předsednictva Bosny a Hercegoviny za Bosňáky (dříve Muslimy) Bakir Izetbegović v Sarajevu oznámil, že srbské orgány zatkly Mladiče ve spolupráci s bosenskými bezpečnostními agenturami. Podrobnosti prý oznámí ministerstvo bezpečnosti během dne.
Srbsko mělo na zatčení Mladiče zájem, protože Evropská unie kladla jako jednu z podmínek pro přijetí Srbska do unie předání Mladiče haagskému tribunálu. Zatčení také obratem ocenil generální prokurátor ICTY Serge Brammertz. "Srbsko zadržením Mladiče splnilo jeden ze svých mezinárodních závazků," řekl. "Je to velmi důležité hlavně pro pozůstalé po jeho obětech," dodal.
Ratko Mladić unikal zatčení 16 let. U ICTY je obžalován mimo jiné z genocidy či spoluúčasti na ní, perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů (zločin proti lidskosti) či vyhlazování a vražd bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků (válečný zločin). Obžalován je též z válečného zločinu braní rukojmí, což se vztahuje k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.
Srbové už v roce 2008 zadrželi rovněž dlouho hledaného politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče, v současnosti je souzen v Haagu.
RATKO MLADIČ: SYMBOL KRVAVÉHO ROZDĚLENÍ JUGOSLÁVIE
Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění. Od podzimu 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladić skrýval. V roce 2001 byl podle telefonického rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko hranic s Bosnou. Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jakoby se po něm slehla zem. Letos v dubnu Mladičova manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtev. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu. S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici. Mladičovy jednotky oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na 8000. |
Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić (69) je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Radiče viní z toho, že na nesrbském obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny spáchal řadu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně toho nejvážnějšího, tedy genocidy. Přesto část Srbů nevidí v Mladičovy zločince a "bosenského řezníka", ale vlastence a národního hrdinu.
