Zajímavý rozhovor se povedlo udělat redaktorovi BBC Timu Manselovi. Jeho přepis si můžete přečíst na webových stránkách britského média pod názvem "I Shot the Cruellest Dictator in the Americas" (volně přeloženo "Zastřelil jsem nejkrutějšího amerického diktátora).
Tím brutálním vládcem byl Rafael Trujillo, který vládl skoro třicet let Dominikánské republice. Celou tu dobu dost nevybíravě potíral opozici, dá-li se o ní vůbec mluvit, protože se mu ji povedlo rozprášit tak, že šlo spíš o pár rebelů, kteří se nebáli proti němu vystoupit. S takovými lidmi ale neměl slitování. Končili bez obvinění ve vězení, kde byli mučeni a umírali. Jejich těla už příbuzní nikdy neviděli, i proto se po zemi šířily zvěsti o tom, že je Trujillo nechává předhazovat žralokům.
Na jeho rukou ulpěla i krev několika tisíc přistěhovalců z Haiti, které nechal zmasakrovat v roce 1937. Jeho krutovláda skončila právě před padesáti lety, 30. května 1961, kdy na něj byl spáchán atentát.
Na Trujilla si vyšlápla skupinka sedmi mužů, kteří ho přepadli na cestě do hlavního města San Cristóbalu, kde si vydržoval mladou milenku. Jedním z nich byl dnes devadesátiletý Antonio Imbert, s nímž se redaktorovi BBC povedlo udělat rozhovor. "Trujillo i jeho šofér byli ozbrojení, strhla se přestřelka," zavzpomínal Imbert.PŘEPIS ROZHOVORU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE
James Surowiecki společně s Malcolmem Gladwellem přemítali v nedávném vydání časopisu The New Yorker o tom, jak velkou roli hraje v příbězích úspěšných byznysmenů nápad. Surowiecki vyzdvihuje pro Američany typickou vášeň pro všechno nové. Uvádí to slovy: "Výzkum lidského chování ukazuje, že když máme zhodnotit naše skutečná přání a potřeby, vedeme si až překvapivě mizerně, což je důvod, proč jsou naše domácnosti plné nevyužitých věcí..."
Spousta novinek, hlavně pak těch elektronických, se navíc v rychlém sledu vylepšuje, tudíž rychle stárnou, Američany to ale podle studie ekonoma Amara Bhidého neodrazuje od jejich koupě (stejně tak pro ně nehraje roli vysoká pořizovací cena).
Řeč teď není jen o domácnostech, ale i o podnicích. "Američani byli jedni z prvních, kdo do výroby zavedl elektrický proud," připomíná Surowiecki. "V 50. a 60. letech si pak podniky hromadně pořizovaly první počítače, a to v desetitisících kusů, což tehdy firmě IBM vyrazilo dech, protože počítala, že jich prodá jen nějakých pětasedmdesát..."
Závěr? Ochota amerických zákazníků vzít na sebe riziko, že jejich zboží zestárne tak rychle, že na něm prodělají, podle Surowieckého znamená, že se v Americe na nových technologiích vydělává rychleji a víc než kdekoliv jinde na světě. Což tlačí vynálezce k tomu, aby s nadšením vynalézali a investory k tomu, aby do realizace jejich nápadů sypali peníze.
O jedné takové velkolepé "laboratoři na vynálezy" píše pak v dalším článku Malcolm Gladwell. Založil ji Xerox už v 70. letech a inspiroval se v ní například šéf Applu Steve Jobs. Surowieckého článek najdete ZDE a Gladwellův ZDE