Zdravotníky k jejich postupu přimělo zjištění, že jiné tradiční a doporučované prostředky prostě ke zlepšení stavu pacientů postižených vysoce agresivním kmenem bakterie E.coli nevedou. Příkladem je osud Nicoletty Pabstové z Hamburku, odkud se nákaza rozšířila.
ČTĚTE VÍCE KE STŘEVNÍ NÁKAZE |
V nemocnici Asklepios ji přijali kvůli vnitřnímu krvácení. Musela být na kapačkách a lékař jí nasadil antibiotika. Rozhodl se tak proto, že to, co se dosud od vypuknutí nákazy používalo, nemělo valného účinku. "Když se začala rychle uzdravovat, povzbudilo mě to k tomu, aby zkoušel antibiotika také na dalších pacientech," řekl Fridrich Hagenmüller agentuře AP.
Podle odborníka na gastroenterologii a infekční onemocnění Hanse-Jörga Eppleho z berlínské nemocnice Benjamina Franklina se sice antibiotika pacientům s bakterií E.coli zpravidla nepodávají, ale někteří experti se snaží využívat specifických druhů tohoto léku. "Je to dost neobvyklé a my k tomu nemáme dostatek údajů. Existují ale náznaky, že některé druhy antibiotik mohou pomáhat," přiznal Epple.
Zdravotní stav Pabstové se začal zlepšovat dva dny poté, co dostala první dávku antibiotik; po týdenní hospitalizaci byla propuštěna domů. Příčina nakažení, o níž se tvrdí, že snad pochází z čerstvé zeleniny, je pro ni záhadou, protože čerstvé okurky, rajčata a salát jedla spolu s ní celá rodina. Nikdo jejích blízkých ale nakažen nebyl. Pabstová, která se už zas cítí v plné formě, se uprostřed všeobecné hysterie zatím nemíní k zelenině ani přiblížit a hodlá konzumovat jídla připravená ze zmraženého masa a těstovin.
WHO před používáním antibiotik varuje. Ani podle německého ministra zdravotnictví Daniela Bahra není rozumné používat antibiotika kvůli riziku nárůstu toxinů produkovaných bakterií E.coli, což prý může těžce poškodit organismus.
Mutace bakterie zvané enterohemoragická Escherichia coli (EHEC) produkuje velmi jedovatý toxin společně s nezvyklým biologickým "lepidlem", které jí umožňuje dobře se uchytit v lidských střevech. Inkubační doba infekce je v průměru tři až čtyři dny.
Němečtí odborníci zatím stále tápou v určení zdroje nákazy. Prvotní podezření na okurky dovážené ze Španělska se při podrobnějších laboratorních testech nepotvrdilo. Nově se spekuluje o jiné zelenině i o nedostatečně zpracovaném mase.
Nákaza se rozšířila z Německa do 11 zemí - Česka, Británie, Dánska, Francie, Nizozemska, Norska, Rakouska, Španělska, Švédska, Švýcarska a USA, kde je ovšem výskyt výrazně menší než v Německu. Potvrzených nebo podezřelých případů bude kolem 2000 až 3000. Kromě Německa je jedno úmrtí hlášeno ve Švédsku.
