Oblast Tater a Karpat na pomezí dnešního Polska a Slovenska byla vždy oblastí, která byla národnostně těžce určitelná. Polština, slovenština a ukrajinské dialekty se tu vzájemně mísily a nějaké národnostní sebeuvědomování tu začalo až někdy na začátku dvacátého století. A dodnes si většina místních říká prostě goralé.
O to více se o nevelká horská a podhorská území vedlo pří a dokonce i několik ozbrojených konfliktů, či dokonce válek. Se stavem, který dnes navazuje na kompromisní československo-polské dohody z roku 1920, panovala na slovenské straně vždy nespokojenost. Velká část z deseti až 20 tisíc Slováků, kteří kvůli nim žijí na polské straně hranic, to dodnes považuje za dějinnou křivdu. Dodnes také spílají Edvardu Benešovi, který na počátku dvacátých let uzavíral jako ministr zahraničí dohodu s Varšavou, a navíc i po druhé světové válce část Spiše a Oravy přes odpor tamních Slováků Polsku vrátil.
Pro zvětšení klikněte na obrázek
Když se před několika roky připomínalo okrouhlé výročí "polské okupace" po Mnichovu 1938 a slovenské účasti na Hitlerově útoku proti Polsku v září 1939, po němž připadla slovenskému štátu i celá Spiš a Orava, objevily se u hranic různé nacionalistické nápisy. Ty upozornily, že celá záležitost není ještě zcela vyhaslá, jak by se 66 let po válce mohlo zdát.
Na fakt, že velká část Slováků nuceně žijících v Polsku bere dnešní stav jako újmu, narazila během svého velvyslancování v Polsku slavná herečka a dnes poslankyně Magda Vášáryová. Ve své knize Půlnoční soused (půlnoc je polsky sever), píše, jak ji vyděsil mezi polskými Slováky nejen vypjatý nacionalismus, ale také obdiv k Tisovi a nostalgické vzpomínky na slovenský štát. Píše, že by si přála, aby na polsko-slovenských hranicích "nevyrůstala generace orientovaná nacionalisticky".
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle ní jsou Slováci v Polsku plní "starých předsudků". "Pointou sjezdu polských Slováků byl prodej knih a publikací Matice slovenské, které opěvovaly Tisa a fašistický režim válečného slovenského štátu," napsala Vášáryová. Se zlou se potázala. Před autogramiádou k polskému vydání knihy ve Varšavě se proti publikaci ostře postavil předseda Spolku Slováků v Polsku Ludomír Molitoris. Tvrdí, že Vášáryová v knize lže.
"Připravujeme podání u polského soudu. Budeme se domáhat stažení knihy z prodeje, omluvy a možná požádáme i o finanční odškodnění," uvedl. "Je to skutečně vrchol, že slovenská poslankyně přijde do Polska špinit jméno zdejších Slováků. To by neudělal žádný Polák ani Maďar," rozčiluje se šéf slovenské menšiny, jehož citoval deník Pravda.
Vášáryová si stojí za svým
Spolek poslal i žádost na slovenské ministerstvo zahraničí, aby zakázalo autogramiádu knihy ve Slovenském institutu ve Varšavě. Slovenská diplomacie to však stejně jako další požadavky představitelů slovenské menšiny v Polsku odmítla. "Zabývali jsme se tím a nebudeme se k tomu vyjadřovat," uvedl lakonicky mluvčí slovenského ministerstva zahraničí.
Vášáryová si však za svojí knihou i hodnocením postojů Slováků v Polsku stojí. "Ty věci, které tam uvádím, se skutečně staly," říká a tvrdí, že kniha vznikala na základě poznámek v jejím diplomatickém deníku z let 2000-2005.
