Lidovky.cz

Somálci: Šli jsme 22 dní, bez jídla, jen s vodou

Svět

  7:00
MOGADIŠO/PRAHA - Somálsko je na pokraji hladomoru. Zdvojnásobil se počet podvyživených dětí, v důsledku obrovského sucha je bez potravin až dvanáct milionů lidí a uprchlické tábory jsou přeplněné.

Hlad. V Somálsku dnes nejvíc trpí děti, hlavně podvýživou. foto: Reuters

Nejhorší sucho za posledních 60 let, občanská válka, vysoké ceny jídla a před Somálci vidina dlouhé cesty do uprchlických táborů v sousedních zemích, kdy není jasné, jestli ji jejich děti vůbec přežijí. Humanitární krize postihla až dvanáct milionů obyvatel zemí celého Afrického rohu (Etiopie, Somálsko, Džibutsko, Eritrea).

Jak pomoct?

* Sbírkové konto společnosti Člověk v tísni: 70697069/0300

* Zasláním SMS ve tvaru DMS SOS SOMALSKO na číslo 87777 (v hodnotě 30 Kč)



Somálců utíká ze země dokonce tolik, že pracovníci OSN jejich nápor přestávají zvládat. Keňané se proto například rozhodli, že brzy otevřou na hranici další uprchlický tábor, do kterého by se mohlo vejít až 80 tisíc lidí.

Ale i v táborech je situace kritická. "Nejvíce jsou ohroženy děti mladší pěti let a těhotné ženy. Ty trpí podvýživou, dále jsou zde často spalničky, průjmy a zápaly plic," uvedl lékař Usmán Duflaj z Mogadiša. Země je podle něj na pokraji hladomoru.

I podle Červeného kříže se počet podvyživených somálských dětí ve věku do pěti let od března skoro zdvojnásobil, a je tak nejvyšší na světě. Třiatřicetileté Vahílí Usmán Hadžíové se podařilo dostat se do Keni, nebylo to však jednoduché. "Bylo hrozné sucho. Šli jsme 22 dní, bez jídla, jen s vodou," uvedla pro BBC Hadžíová, která po příchodu do tábora porodila již své šesté dítě.

ČTĚTE TAKÉ:


V pátek pak přišla další rána pro ty, kteří se rozhodli utéct jen do okolí somálského Mogadiša - nebývale silný déšť. Kvůli této náhlé změně počasí umírali další lidé, kteří se nestihli před studeným deštěm nikam schovat.

Kvůli nejhorší humanitární krizi za poslední roky by měli do oblasti dorazit příští týden s pomocí i zástupci organizace Člověk v tísni.  "Co konkrétně nejvíce potřebují, uvidíme na místě. Mohou to být dodávky vody, ale nevíme, jestli formou oprav studen, dovozem, nebo budováním filtračních systémů. Také bude nejspíš potřeba zlepšit hygienické zázemí, aby se nešířily nemoci," uvedl pro LN Jan Mrkvička, ředitel humanitárních a rozvojových programů v Člověku v tísni.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.