Napsal to týdeník New Yorker, který ve svém posledním vydání přinesl zatím nejpodrobnější popis operace proti bin Ládinovi, která skončila zabitím nejhledanějšího muže světa. Během ní se označení pro teroristu změnilo na "Geronimo" po slavném apačském náčelníkovi.
Z reportáže zveřejněné časopisem také vyplývá, že Američané nikdy neměli v úmyslu nechat bin Ládina naživu. "Nikdy jsme se nezabývali tím, jestli ho zajmeme. Rozhodnutí padlo okamžitě. Nikdo nechtěl zajatce," říká v článku nejmenovaný americký důstojník.
Komando speciálních jednotek SEAL po úspěšné operaci v pákistánském Abbottábádu uložilo bin Ládinovo tělo do pytle a později jej pohřbilo do moře. Ještě předtím ale Američané podle New Yorkeru kontaktovali činitele v Saúdské Arábii, kde teroristovi příbuzní patří mezi prominentní rodiny.
Zeptali se jich, zda mají o tělo zájem. Saúdové ale souhlasili s pohřbem do vody, který již členové amerických zvláštních jednotek předtím použili po zabití jednoho z východoafrických předáků Al Kajdy. "Vypadá to jako dobrý plán," uvedl člen saúdské tajné služby.
Prezident Barack Obama podle New Yorkeru dodnes neví, který z příslušníků jednotek SEAL nakonec bin Ládina, jenž byl při zásahu neozbrojený, zabil. Nikdy se prý na to členů komanda nezeptal, ani mu to nikdo z nich neřekl. Americký prezident také až do setkání se členy jednotky nevěděl, že na palubě jednoho ze dvou vrtulníků, které se mise zúčastnily, byl pes. Šlo o belgického ovčáka jménem Káhira. "Chci se s tím psem setkat," řekl Obama.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Pokud se s ním chcete setkat, pane prezidente, měl byste mu vzít nějaký pamlsek," odvětil jeden ze členů komanda. Nakonec na pamlsky nedošlo, protože pes měl po celou dobu setkání s nejmocnějším mužem světa na přání ochranky náhubek.
Členové jednotky SEAL byli při akci proti bin Ládinovi v Pákistánu tajně nasazeni již podvanácté. Ne všichni členové americké administrativy obeznámení s bin Ládinovým možným úkrytem ale s operací souhlasili.
Mezi největší kritiky útoku patřil bývalý šéf ministerstva obrany Robert Gates. Byl totiž osobně v Bílém domě za prezidenta Jamese Cartera při nezdaru podobné americké operace na osvobození amerických rukojmí v Teheránu v roce 1980, při níž zahnulo osm amerických vojáků. Navrhoval proto spolu s generálem Jamesem Cartwrightem, aby na bin Ládinův úkryt zaútočily bombardéry B-2 Spirit. Mimo jiné by to znamenalo, že by během operace nemuseli na pákistánské území vstoupit američtí vojáci.
ČTĚTE TAKÉ: |
Americké letectvo ale spočítalo, že na útok by bylo potřeba 32 chytrých bomb, z nichž každá by vážila 900 kilogramů. Jen tak by Američané měli jistotu, že zničí i případné bunkry pod teroristovým úkrytem. Obama ale tuto variantu zamítl, protože by znamenala zničení značné části pákistánského města.
Američané se tak rozhodli pro operaci zvláštních jednotek. Jednou z variant, kterou zvažovali, bylo přistání jejich členů na okraji města a riskantní a vyčerpávající přesun k bin Ládinovu domu. Nakonec se ale rozhodli přistát s helikoptérami přímo v teroristově sídle. Takový útok podle amerických činitelů obsahoval největší moment překvapení.
Americké komando bin Ládina po téměř desetiletém pátrání zabilo na začátku května letošního roku. Obama se svým bezpečnostním týmem operaci sledoval v Bílém domě. "Pro Boha a zemi - Geronimo. Geronimo, Geronimo. Geronimo byl zabit v akci," slyšel nakonec po 18 minutách operace slova, která do vysílačky řekl voják, jenž krátce předtím střelil bin Ládina nad levé oko.