Mělo to být plovoucí kasino v Macau. Až včera Čína oficiálně přiznala, že před třinácti lety koupenou rozestavěnou ukrajinskou letadlovou loď třídy Varjag nepřestavěla na zábavní podnik, ale na plně funkční bojové vojenské plavidlo, které se včera vydalo na svoji první zkušební plavbu.
Letadlová loď pod novým čínským jménem Ši Lang by měla být podle tiskové agentury Nová Čína "v nepříliš dlouhém čase" uvedena do činné služby. Čína se tak zařadí k několika málo zemím světa, které tímto strategickým bojovým prostředkem budou disponovat.
Pro zvětšení obrázku klikněte na infografiku
Západní analytici se snaží uklidňovat, že v porovnání s letadlovými loděmi USA se jedná o třicet let zastaralou vojenskou výzbroj. Navíc Číně potrvá ještě řadu let, než bude mít dostatek kvalitně vycvičených pilotů a spolehlivě fungující posádku tohoto plavidla. Rozhodně to nebude dříve než v roce 2015. "Ši Lang se může ukázat jako námořní obdoba Potěmkinovy vesnice – zářící barvy na povrchu, pod nimiž se skrývá mizerný vnitřek," uvedl například na svém blogu americký bezpečnostní analytik David Axea.
Ši Lang je však jen součástí mohutné námořní flotily, kterou Čína buduje a jež by měla mít další tři v tajnosti budované letadlové lodě, množství ponorek a desítky velkých bojových lodí.
Mohutně rostoucí loďstvo je jen malou částí rychle se modernizující čínské armády. Tempo růstu zbrojních výdajů je každoročně přes deset procent a letos dosáhne celkové sumy téměř sto miliard dolarů. Podle západních zpravodajských služeb však Čína značnou část svých výdajů na zbrojení tají, takže podle některých odhadů mohou být až dvojnásobkem oficiálně zveřejňované částky.
Vzkaz sousedům Číny
V poslední době pak Čína předvedla několik nových zbrojních trumfů – svoji vlastní verzi neviditelného letounu, balistickou raketu schopnou ničit americké lodě i základny stovky kilometrů od pobřeží či úspěšné zničení družice na oběžné dráze Země.
Americká dominance ve vojenské oblasti sice není tímto vývojem ohrožena, (Washington vydává na obranu přes 600 miliard dolarů), nervóznější jsou ale státy východoasijského regionu. Vietnam či Filipíny, jež mají s Čínou územní spory kolem ostrovů v Jihočínském moři, dostávají v podobě budování čínské flotily varování, že Peking může být už brzy schopen "vyřešit problém" pomocí své mohutnějící armády. V jihovýchodní Asii se tak roztáčí kolo závodů ve zbrojení, v nichž však ze zemí regionu hraje Čína a její prudce rostoucí výdaje jednoznačně prim.
