Vyplývá to podle agentury AFP z prvních stranických vyjednávání, prohlášení a z komentářů v této pobaltské zemi.
Centrum shody získalo 28,4 procenta hlasů a vzhledem ke svým úzkým vztahům se stranou ruského premiéra Vladimira Putina Jednotné Rusko nemá podle místních komentářů naději sehnat koaličního partnera. To mu nedává podle AFP naději získat parlamentní většinu a odstranit z vlády Dombrovskisovu stranu, kterou naopak podpoří nejméně dvě formace.
Vazby na Putinovu stranu
Premiérovo vládní hnutí Jednota skončilo ve volbách třetí se ziskem zhruba 18,7 procenta hlasů. Počítá se s tím, že se k němu připojí formace Reforma bývalého prezidenta Valdise Zatlerse, která získala 20,7 procenta hlasů, a nacionalistická Národní aliance, která si připsala zisk 13,8 procenta, uvedl politický analytik Daunis Auers z Lotyšské univerzity v Rize.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Prezident vyzývá politické strany, aby vytvořily co nejširší koalici, která by byla stabilnější než ta předchozí a disponovala více než 50 procenty hlasů ve stočlenném lotyšském parlamentu," uvedla dnes mluvčí prezidenta. Hlava státu podle ní začne se stranami jednat o vytvoření nové vlády 28. září.
Úspěch proruské stranyOd roku 1991, kdy Lotyšsko získalo nezávislost na Sovětském svazu, žádná strana podobná Centru shody v Lotyšsku volby nevyhrála, ani nebyla součástí vládní koalice. Naopak politické scéně pobaltské země vždy dominovaly strany nedůvěřivé vůči Rusku. |
"Nejprve budeme hovořit s Jednotou, poté s Národní aliancí, teprve poté s Centrem shody," prohlásil v televizi Edmunds Sprudzs, který za stranu Reforma kandiduje na post premiéra.
Dosavadní šéf kabinetu se však nevzdává možnosti udržet se v premiérské funkci bez ohledu na výsledky voleb. "Dva a půl roku jsme pracovali na vyvedení Lotyšska z ekonomické krize a jsme připraveni vést vládu," prohlásil Dombrovskis. Potvrdil, že nejprve bude jednat s Reformou.
Předčasné parlamentní volby se v Lotyšsku uskutečnily necelý rok po těch předchozích. Na konci července o nich v referendu rozhodli občané, kteří se jasnou většinou vyjádřili pro rozpuštění parlamentu. Referendum na jaře vyhlásil někdejší prezident Zatlers poté, co obvinil parlament, že kryje korupčníky před soudním stíháním, a prohlásil, že zákonodárný sbor je ovlivňován oligarchy, kteří z něj učinili nástroj pro prosazování svých hospodářských zájmů.
