Západ Ukrajiny se bude v zimě probouzet k plnohodnotnému životu až kolem deváté hodiny ráno. Teprve tehdy nad touto částí země vyjde slunce. Letos koncem září totiž ukrajinská Nejvyšší rada (jednokomorový parlament) zrušila přechod na zimní čas. „Na území Ukrajiny se ustanovuje čas odpovídající druhému časovému pásmu plus jedna hodina,“ píše se v novém zákonu, který vyvolal v některých částech země krajní nevoli. Například Lvovská oblastní rada už oficiálně požádala poslance v Kyjevě, aby Lvov mohl přecházet na zimní a letní čas.
Obyvatelé tohoto západoukrajinského města jsou krajně kriticky naladěni vůči centrální vládě v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem a prohlašují, že je nutí žít podle „moskevského“ času. I Moskva totiž letos v únoru zrušila přechod na zimní čas. Necelé tři měsíce poté o tom začali jednat politici v Kyjevě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Poslanec oblastní rady za opoziční stranu Naša Ukrajina Oles Starovojt upozornil Kyjev, že pokud bude ignorovat přání západní Ukrajiny, zavede si tato část země čas vlastní. Místní astronomové a právníci již prý řeší jaký. Nakonec je tady precedens – počátkem 90. let žili západní Ukrajinci nějakou dobu podle tzv. „dekretního času“, který se o hodinu lišil od času v metropoli Kyjevě. I někteří vrcholní politici se přiklánějí k názoru obyvatel západu Ukrajiny. Ministr pro výjimečné situace Viktor Baloga včera zaslal parlamentu dopis, ve kterém mimo jiné píše o rostoucí nevoli lidí: „Dostává se ke mně množství proseb občanů, zdravotnických specialistů, meteorologů, učitelů...“
Podle Balogy bude mít život potmě negativní důsledky pro zdraví obyvatel, navíc kromě toho se jen elektřiny spotřebuje minimálně za 300 milionů hřiven víc. Ovšem k tomu, aby v západní Ukrajině platil jiný čas než ve východní, se nepřiklání žádný člen vlády ani žádný seriózní expert. Naopak někteří tvrdí, že náklady na léčení lidí, kteří strádali od neustálého střídání časů, byly mnohem větší než ztráty, které způsobí zrušení této praxe.
Vědci z Ukrajinského hydrometeorologického centra poukazují na geografickou polohu země a jednoznačně prosazují druhé časové pásmo, které by ale nicméně vyžadovalo pravidelný přechod ze zimního na letní čas a zpět, jak to ostatně je běžné v asi 100 zemích světa včetně států západní Evropy.