Lidovky.cz

Socioložka Radičová stála v čele vlády teprve od loňského léta

Svět

  22:50
BRATISLAVA/PRAHA - První ženou v čele slovenské vlády se Iveta Radičová (54) stala počátkem loňského července. Plavovlasá profesorka sociologie však v čele středopravé koaliční vlády nevydržela dlouho.

Iveta Radičová foto: ČTK

Poté co parlament odmítl schválit návrh na zvýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny, s nímž vláda spojila důvěru, se Radičová zřejmě stane předsedkyní slovenské vlády s druhým nejkratším mandátem. Kratší čas stál v čele slovenského kabinetu už jen Jozef Moravčík v roce 1994.

ČTĚTE VÍCE:

Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS), jejíž kandidátku Radičová vedla, skončila v loňských parlamentních volbách na druhém místě s velkou ztrátou na vítězný Směr-Sociální demokracii tehdejšího premiéra Roberta Fica. Do čela vlády Radičová ale přesto nastoupila, protože Ficovi se nepodařilo vytvořit vládní koalici, jež by disponovala většinou v parlamentu.

Křehká koalice

Středopravá koalice SDKU-DS, Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), strany Most-Híd a liberálů ze strany Svoboda a Solidarita (SaS) se od samého počátku potýkala s vnitřními problémy. Dokonce ještě předtím než kabinet dostal důvěru parlamentu, hrozila mu ztráta parlamentní většiny, neboť čtyři poslanci z hnutí Obyčejní lidé hrozili odchodem z poslaneckého klubu strany Svoboda a Solidarita, na jejíž kandidátce se do parlamentu dostali.

Premiérka Iveta Radičová diskutuje o eurovalu se šéfem koaliční strany MOST-HÍD Bélou Bugárem,

Křehkost slovenské vládní koalice se ale projevila zejména při opakované volbě generálního prokurátora. Iveta Radičová dokonce musela pohrozit demisí, aby vládní poslanci v tajné volbě nepodpořili tehdejšího prokurátora Dobroslava Trnku.

Odstoupením z funkce Radičová hrozila znovu letos na jaře. Důvodem byl spor s jejím stranickým kolegou a ministrem financí Ivanem Miklošem o setrvání šéfa Daňového ředitelství ve funkci. Předsedkyně kabinetu jeho odchod požadovala kvůli pochybnému pronájmu budovy. Mikloš naopak postup šéfa úřadu a zároveň svého osobního přítele obhajoval. Šéf Daňového ředitelství Miroslav Mikulčík nakonec oznámil, že křeslo opustí sám.

Iveta Radičová

  • Narodila se 7. prosince 1956 v Bratislavě. Vystudovala sociologii na filozofické fakultě tamní Univerzity Komenského a řadu let pracovala v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, jehož ředitelkou se pak v roce 2005 stala.
  • Na počátku 90. let absolvovala postdoktorandské studium na Oxfordské univerzitě. Od roku 1990 přednášela sociologii na bratislavské univerzitě.
  • V letech 1992 až 2005 byla výkonnou ředitelkou Nadace S.P.A.C.E. - Centrum pro analýzy sociální politiky v Bratislavě.
  • V letech 1990 až 1992 byla Iveta Radičová členkou antikomunistického hnutí Veřejnosti proti násilí. Členkou Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany a její místopředsedkyní je od roku 2006.
  • Iveta Radičová je vdova, jejím manželem byl (1980-2005) humorista Stano Radič, s nímž má dceru Evu.

Od samého začátku sypala písek do koaličního soukolí rovněž aktuální krize eura. Právě hlasování o zvýšení pravomocí fondu na pomoc zadluženým zemím eurozóny nakonec způsobilo pád vlády. Nešlo přitom o blesk z čistého nebe; o možném rozpadu rozhádané koalice se začalo veřejně hovořit už počátkem září. Tehdy dala liberální vládní strana Svoboda a Solidarita jasně najevo, že návrh nepodpoří, a svou hrozbu nakonec splnila.

Bodovala i v prezidentské volbě

Ztrátou důvěry parlamentu se po roce a čtvrt uzavírá jedna kapitola působení Ivety Radičové ve vrcholné politice. Do jejích nejvyšších pater se poprvé dostala v říjnu 2005, kdy jí tehdejší pravicový premiér Mikuláš Dzurinda (SDKU-DS) nabídl vedení resortu práce a sociálních věcí. Členkou vlády byla do července 2006, kdy se moci ujal levicový kabinet Roberta Fica.

Po odchodu z ministerstva se Radičová z politiky nestáhla. V barvách SDKU-DS byla v červnu 2006 zvolena poslankyní a výrazně o sobě dala vědět na jaře 2009 kandidaturou na prezidentskou funkci. Jako první žena v historii Slovenska se dostala do druhého kola přímé volby, v němž podlehla Ivanu Gašparovičovi.

Iveta Radičová mluví v parlamentu.

Poměrně vyrovnaný souboj, který Radičová s Gašparovičem svedla, přiměl řadu členů SDKU-DS k úvahám, zda by populární profesorka nemohla nahradit kontroverzně vnímaného Mikuláše Dzurindu v čele strany. Pouhé dva týdny po prezidentských volbách však Radičová hlasovala za kolegyni, která nestihla doběhnout k hlasovacímu zařízení. Radičová tak porušila pravidla volby a zákonodárný sbor opustila.

Po odchodu ze sněmovny se zdálo, že politická kariéra Ivety Radičové skončila. Obrat nastal loni v únoru, kdy premiér Robert Fico obvinil SDKU-DS z korupce a praní špinavých peněz. Předseda strany Dzurinda se následně vzdal pozice volebního lídra a ve vnitrostranických primárkách si členové SDKU-DS vybrali za volebního lídra právě Radičovou.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.