Už na začátku tohoto týdne odcestovali do Libye dva čeští diplomaté s ochrankou, aby „připravili půdu“. Na 190kilometrové cestě od libyjsko-tuniských hranic je doprovázelo i pět ozbrojených mužů z řad rebelů. Pohybovali se sice po již povstaleckých územích, ale chtěli si být jisti, že jim nic nehrozí.
V podstatě nevíme, do čeho jdeme
Dnes doplní diplomatickou sestavu v Libyi i velvyslanec Josef Koutský. Vrací se po sedmi měsících. Z bezpečnostních důvodů nikdo z diplomatů nemůže mít v Tripolisu svou rodinu. Dalším rozdílem oproti předchozímu působení v této zemi je, že na ochranu naší ambasády budou dohlížet příslušníci policejního Útvaru rychlého nasazení (URNA).
Mutasim Kaddáfí je zřejmě stále na svobodě |
„Vracíme se do země bez Kaddáfího, do nové Libye, ale v podstatě nevíme, do čeho jdeme. Je to ale pro nás nová výzva,“ uvedl před novináři český velvyslanec. Budova zastoupení, kde se nacházejí i byty diplomatů, byla za uplynulých sedm měsíců dvakrát vyrabována. „Vyražená okna, vykopnuté dveře, vylomené zámky,“ popsal Koutský. „Došlo i k narušení bezpečnostních a komunikačních systémů, tak to nějakou dobu potrvá, než zastupitelský úřad zprovozníme,“ dodal. Co Čechy přimělo vrátit se do země, kde stále ještě probíhá vojenský konflikt, a není tedy zcela bezpečná? Jak poznamenal náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub, situaci v zemi dlouhodobě sledovali a vyslali tam v uplynulých týdnech na průzkumnou misi i jednoho z diplomatů. Klíčové bylo, i pro uznání libyjské Národní přechodné rady jako jediného legitimního zástupce země, osvobození Tripolisu.
Pomoc za čtyři miliony
Spolu s velvyslancem doveze český speciál do Libye i další várku humanitární pomoci ve výši čtyř milionů korun, připravené ve spolupráci s organizací Člověk v tísni. Jde zejména o zdravotnické potřeby -nejrůznější ventilátory, kyslíkové přístroje či inkubátory. Ty budou nejprve umístěny do polních nemocnic, poté i do těch „stálých“. Právě pomoc Libyi je tím hlavním důvodem, proč se do země Češi vrací.
„Bez přítomnosti velvyslance a diplomatů není možné zajistit kontakt s nemocnicemi, podílet se na projektech, které mohou pomoci obyčejným Libyjcům,“ nechal se slyšet Jiří Ellinger, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky. „Není tam jednoduchá politická situace, může to ještě eskalovat, ale přesto chceme být na místě, protože z Prahy se spousta věcí nedá udělat,“ dodal. Do budoucna Češi plánují i další formy pomoci - jestli o to Libye bude stát. Mohlo by jít zejména o oblast bezpečnosti - kontroly hranic, migrace či pomoc při reformách ozbrojených sil.
