Pověsti, že výměnu vyvolaly možné přípravy na státní převrat, které se objevují v zahraničních médiích, jsou nepodložené. Řecká armáda už dávno není takovou politickou silou, jaká převzala moc v roce 1967 a držela ji sedm let, napsala agentura Reuters.
Řekové sami odmítají domněnky o možných přípravách puče, odborníci na řeckou politiku však připouštějí, že kompletní výměna armádního velení by mohla signalizovat, že část vlády premiéra Jorgose Papandrea spěchá uskutečnit změnu dřív, než by kvůli dluhové krizi padla.
"Výměna nejvyšších velitelů byla typická i pro řadu jiných končících vlád, které dosazovaly své lidi do vrcholných pozic dřív, než odešly od moci," říká Pepe Egger z londýnské konsultační agentury Exclusive Analysis.
"Nemyslíme, že by výměna byla iniciována nárůstem rizika převratu, a to prostě proto, že současná řecká armáda zřejmě není vůbec schopna promýšlet převratové plány," dodal.
Úspory posílají generály do zálohy
Sociálnědemokratická vláda premiéra Papandrea v úterý vyměnila velitele generálního štábu, pozemních vojsk, námořnictva i leteckých sil a poslala určité představitele armády a námořnictva do zálohy.
Ministerstvo obrany to označilo za dlouho připravované opatření související se snahou omezit vojenské výdaje, odpůrci však tvrdí, že načasování vzbuzuje podezření. Faktem ale je, že nyní odvolaní velitelé byli do funkcí dosazeni předchozí konzervativní vládou krátce před jejím koncem v roce 2009.
ŘECKÁ KRIZE: |
Konzervativci nyní obviňují Papandrea, že se snaží dosadit své lidi do armády dřív, než sám padne. Ministr obrany Panos Beglitis ale ve středu v parlamentu prohlásil, že načasování výměny velení nemělo politické motivy.
Plánována byla původně už na srpen, ale bylo odloženo s ohledem na tehdejší napětí ve vztazích s Tureckem. "Když napětí pokleslo, byli jsme povinni velení vyměnit," dodal.
Armáda proti demonstrantů nezasahujeŘekové jsou značně citliví na podezření, že by jejich armáda chtěla převzít politickou roli, právě v důsledku sedmileté vlády plukovnické junty zahájené pučem v roce 1967. Papandreův dědeček, mnohaletý politik a bývalý premiér, zemřel ve věku 80 let v domácím vězení, které mu junta nařídila. V nynějších dobách jsou armádní velitelé vyměňováni každých pár let na základě jejich stranické loajality a známostí s politiky v rámci jakéhosi systému politického patronátu. Vojsko omezované rozpočtovými škrty v současnosti nejčastěji zasahuje při záplavách a zemětřeseních. Minulý měsíc bylo povoláno pomáhat s odklízením hor odpadků v Aténách, které se tam hromadily kvůli stávce popelářů. Těmito menšími rolemi získala armáda přízeň veřejnosti. Průzkum z roku 1996 prokázal, že armáda dokonce vytlačila církev z postu nejoblíbenější řecké instituce. Avšak sotva kdo ji podezírá, že by se chystala stát politickou silou. "Armáda už není v průzkumech politického vlivu vůbec zmiňována, protože si nemyslíme, že by politickou scénu jakkoli ovlivňovala," řekl Kostas Panagopulos z agentury ALCO. Vojsko nezasahuje ani proti občas velmi násilným a plundrujícím demonstracím kvůli úsporným opatřením vlády, protože by to bylo možné brát jako politický zásah. Násilníky zatlačují oddíly policejních těžkooděnců. |
Obavy z vojenského převratu jsou "směšné a vycházejí z ryzích fantazií", prohlásil penzionovaný řecký generál Konstantinos Lukopulos. Názor většiny řadových Řeků shrnul 42letý pojišťovák Jorgos Karkatis: "V Řecku neexistuje žádná možnost vojenského převratu, ty časy už dávno minuly".
Skandál na přehlídce
Rychlost výměny armádních špiček možná souvisela s nuceným předčasným ukončením vojenské přehlídky v Soluni, konané tradičně k vítězství ve druhé světové válce.
Prezident Karolos Papulias byl nucen opustit přehlídku poté, co část davu rozhořčených diváků začala skandovat hesla označující ho za zrádce, kvůli jeho podpoře reformní politiky. O den dříve byl ministr obrany Beglitis vypískán studenty soluňské univerzity, označil to pak za "tragickou zkušenost".
V důsledku své dlouhodobé rivality s Tureckem mělo Řecko tradičně velký vojenský rozpočet, přesahující evropské standardy. Od roku 2009 je každoročně snižován o 20 procent a na letošek už představuje jen dvě procenta HDP, oproti 2,8 procenta v roce 2010. Vláda chce snížit stavy armády o 30 procent a zvýšit její pružnost. Ministr Beglitis si nedávno postěžoval, že vojenské velení odstraněné v úterý je příliš byrokratické,
než aby provedlo nezbytné změny.
"Armáda je součástí lidu a také trpí úspornými opatřeními," říká Mary Bosisová, profesorka mezinárodní bezpečnosti na univerzitě v Pireu. "V západních demokraciích je převrat nereálný. Tady není Egypt, tady není žádné arabské jaro," dodala s narážkou na vývoj v muslimských zemích.
