Plácal tehdy páté přes deváté - přečetl mimo jiné i původní babiččin recept na vdolky - ale nakonec mu to nebylo nic platné. Když „odpadl“, Senát zákon schválil. Obstrukce jsou v USA velmi populární. Využít se však dají jen na půdě Senátu, horní komory Kongresu, kde není na rozdíl od Sněmovny reprezentantů časově omezena délka řečnických vystoupení.
Strom Thurmond rád veřejně vystupoval i v pokročilejším věku.
Američané jsou ale vynalézaví a nevyužívají jen mluvení. V roce 1992 například senátor Alfonse D’Amato prokládal svůj projev zpěvem (vydržel tehdy blokovat přijetí zákona 15 hodin a 14 minut).
ZBYTEČNÉ ŘEČNĚNÍ PROBÍHÁ I VE SNĚMOVNĚ |
Jako obstrukce a nátlakový prostředek se nekonečné mluvení užívalo už v římském senátu. Dnes se obstrukce v různých obměnách využívají v řadě zemí, hlavně anglosaských, kde se jim říká filibuster. Čas od času k nim sáhnou například členové britského parlamentu.
Strom Thurmond v roce 1961.
Tamním rekordmanem je John Golding, který roku 1983 dokázal mluvit s přestávkami celkem 11 hodin (rekordmanem v nonstop mluvení byl baron Henry Brougham, který roku 1828 řečnil v kuse šest hodin).
V jiných zákonodárných sborech se k podobnému účelu používá například podávání pozměňovacích návrhů. V japonském parlamentu provokativní zdržování tajných hlasování a podobně. Pozměňovací návrhy využili v srpnu 2006 poslanci francouzské levice. K zákonu o majetkových změnách ve státním plynárenském kolosu Gaz de France jich předložili 137 449. Jejich projednání v souladu s regulemi by zabralo víc než deset let.
