Srbský ministr: Češi nás uznáním Kosova zklamali

Na českém ministerstvu zahraničí se minulý pátek šéf srbské diplomacie Vuk Jeremič (36) zúčastnil jednání zástupců visegrádské čtyřky a západního Balkánu. Od přítomných ministrů zahraničí si jeho země vyslechla povzbudivá slova, pokud jde o případné členství Srbska v EU. Nicméně jak sám Jeremič přiznal: „Není jednoduchá doba. V některých částech Evropy vládne skepse ohledně dalšího rozšiřování.“ S LN mluvil zejména o Kosovu, ale i o úspěšném roce, který mají podle něj Srbové za sebou.

* V létě došlo v severní části Kosova u hraničních přechodů Brnjak a Jarinje, kde žijí převážně Srbové, k násilnostem. Jak tam vypadá situace nyní?

Situace je klidná, ale nestabilní. Kosovští Albánci se v červenci pokusili poslat na sever tohoto teritoria své vojáky, a podkopali tak veškerý dialog, který probíhal od začátku roku. Srbsko bylo vždy odhodláno vést tento dialog zprostředkovaný Bruselem. Prištinské instituce ale nyní drasticky destabilizovaly situaci a vytvořily napětí.

* Kdo tedy teď kontroluje sever Kosova?

Bezpečnost má v Kosovu na starosti KFOR podle rezoluce 1244 Rady bezpečnosti a její příslušníci jsou nyní na severu rozmístěni. Bohužel vztahy mezi KFOR a srbskými civilisty v současné době uvízly na mrtvém bodě. Srbové požadují, aby se situace vrátila do stavu, v jakém byla před červencem. Myslím, že je to férový požadavek. Jestliže totiž Priština zjistí, že se jim tyto jednostranné kroky vyplatí, bude je dělat znovu a je jen otázkou času, kdy přijde další. Je velmi důležité, aby mezinárodní společenství zdůraznilo, že je proti takovým jednostranným krokům.

* Jak tedy problémy na severu vyřešit? Existuje nějaké řešení?

Myslím, že existuje řešení, je jich dokonce několik. Když ale chcete něco vyřešit, musíte si sednout k jednomu stolu a vést dialog.

* Takže rozhovory mezi Bělehradem a Prištinou stále nepokračují?

Bohužel ne. Priština není připravena mluvit o vyřešení situace na severu Kosova, která byla zapříčiněna jejich pokusem ovládnout oblast armádou. A o tom se musíme bavit nejdříve, protože je zde jasné a přítomné nebezpečí. Nemůžete mluvit o nějakých jiných tématech a nezmínit současný nejožehavější problém. Doufám ale, že si nakonec k jednomu stolu sedneme a budou s námi mluvit, protože jiné řešení neexistuje.

* Jaká je vaše pozice před těmi rozhovory? Co nabízíte či požadujete, pokud jde celkově o vyřešení problému kolem Kosova?

Nejdříve je třeba vyřešit krizi na severu, protože paralyzuje životy místních lidí. My jsme přes Brusel přišli s mnoha konstruktivními návrhy, ale ještě na ně nikdo neodpověděl. Takže čekáme.

* A je jedním z těch návrhů i rozdělení Kosova?

Teď nemluvíme o statusu Kosova, mluvíme o tom, jak odblokovat současnou situaci na severu. Až se napětí zmírní a vrátíme se k dialogu , tak se doufám dostaneme i k debatě o statusu.

* Myslíte si, že k nějakému kompromisu mezi vámi a kosovskými Albánci vůbec může dojít? Každý máte svou pravdu a nehodláte ustoupit...

Já odmítám přijmout fakt, že toto je ten nejobtížnější problém na světě, který nemůže být vyřešen. Je třeba jednodušší situace mezi Izraelci a Palestinci? Zde se dá jednat a najít nějaké řešení, a v případě Kosova je to vyloučené? Samozřejmě že to není pravda. Je ale potřeba stanovit určitý rámec, uvnitř kterého ten kompromis bude hledán. A také si všichni musí uvědomit, že nemůže jen jedna strana něco získat a druhá ztratit. Musí to být kompromis, tedy něco dáte, abyste zase něco dostali. Teprve tehdy by mohlo být nalezeno řešení. Teď to není možné.

* Takže vy jste připraveni s nimi jednat?

Rozhodně.

* Kosovo vyhlásilo nezávislost 17. února roku 2008. Vy jste od té doby sjezdil téměř celý svět a lobboval u vlád jednotlivých zemí, aby samostatnost vaší provincie neuznaly. Dařilo se vám?

Bylo to úspěšnější, než kdo očekával. Velká většina států Kosovo neuznala navzdory drastickému nátlaku některých nejvlivnějších zemí světa. Fakt, že po tolika letech a navzdory konstantnímu tlaku uznalo Kosovo jen okolo 80 zemí, ukazuje dvě věci. Zaprvé že jsme byli úspěšní při získávání podpory mezinárodního společenství, i když jsme malá země, a zadruhé že je tady něco zásadně špatně s tímto pokusem o vyhlášení státnosti. Nemůžete najednou jednostranně vyhlásit nezávislost a doufat, že to projde.

* Můžete vysvětlit, co pro vás Kosovo znamená? Někdo možná nemusí rozumět tomu, proč na něm tak lpíte...

To je dlouhá historie, srbský národ má k tomuto teritoriu velmi hluboký vztah. Sídlo srbského patriarchátu je v Kosovu, byla zde první metropole srbského státu, je to svaté teritorium. Nejde tady ale jen o historickou či církevní důležitost, musíme hlavně mluvit o současnosti. Když se smíříte s tím, že určitá skupina lidí se spojí, vyhlásí nezávislost na části vašeho území a vy je necháte, tak je jen otázkou času, kdy to udělá někdo další. V naší části světa světa či někde jinde. Je to precedent, který nesmíme dopustit.

* Co si myslíte o české podpoře Srbska? Vždy jsme se snažili být na vaší straně, ale zároveň jsme uznali Kosovo...

Když jsme zjistili, že Česká republika Kosovo uznala, bylo to jedno z největších zklamání. Mnoho Srbů tomu ani nemohlo uvěřit. Zejména kvůli historii, vzájemným vztahům a blízkosti našich dvou národů. Snažíme se to překonat, ale není to jednoduché. Spolupracujeme velmi úzce v různých oblastech, v ekonomice, kultuře, Česká republika nás také velmi podporuje v naší cestě do Evropské unie. Ale to uznání zanechalo hlubokou jizvu. Slováci Kosovo neuznali a většina lidí by čekala, že Česká republika se zachová stejně. Ale stalo se. Musíme se pokusit zaměřit na témata, kde se shodujeme, a ne kde máme rozdílné postoje.

* Mohlo by se tedy Kosovo stát v budoucnosti opět součástí Srbska?

Nikdy nepřestalo být.

* Ale kosovští Albánci si myslí, že jsou nezávislí...

To se musíte zeptat jich. Já říkám, že Kosovo je součástí Srbska.

* Tento rok byl pro Srbsko velmi úspěšný – i vzhledem k dopadení posledních válečných zločinců Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče. Jak byste to zhodnotil vy?

Tento rok byl pro nás velmi úspěšný hlavně díky reformám, které se nám podařilo provést. A i Evropská komise to ve své zprávě jasně ocenila, což je pro nás velkým povzbuzením. Provádět v této nelehké době reformy je velmi obtížné. Doufáme, že brzy získáme i status kandidátské země pro vstup do EU (předpokládá se, že to bude v prosinci – pozn. red.).

* Co ještě musíte zlepšit?

Před námi je dlouhá cesta. Musíme splnit veškerá kritéria, projít si tím stejným procesem, kterým si prošla Česká republika. Nicméně nežijeme v iluzích. Víme, že je těžká doba. A nejde jen o krizi. Určité reformy není jednoduché provádět ani za zlatých časů, natož v době globální krize. Budeme v tom ale pokračovat. Reformy jsou pro Srbsko důležité nehledě na to, jak rychlý bude proces vstupu do EU.

* Přemýšleli jste někdy o roce, kdy byste se mohli stát členy EU?

Bude nám určitě chvíli trvat, než završíme všechny reformy. Konkrétní rok je velmi obtížné předvídat, zrovna v této době, kdy dochází k nějakým dramatickým zvratům téměř každý týden.