Hackerské hnutí Anonymous napadlo v posledních dnech webové stránky ministerstev a centrálních úřadů ve Francii, v USA, v Polsku, v Irsku i v některých dalších zemích.
Hackeři zaútočili na stránky Evropského parlamentu, OSA a české vlády
Dnes výpadek postihl mimo jiné webové stránky Evropského parlamentu, které podle serveru European Voice zaznamenaly 300 000 přihlášení za vteřinu.
Obvykle přitom denní návštěvnost nepřesáhne 50 000 přihlášení. Dnešní přetížení, které je považováno za útok hnutí Anonymous, trvalo asi dvě hodiny. Evropští poslanci právě projednávají schválení ACTA, o které by měli hlasovat v červnu.
V Česku byly dnes vpodvečer mimo provoz internetové stránky Ochranného svazu autorského (OSA), který se v ČR stará o vybírání poplatků za veřejnou hudební produkci a rovněž za prázdná paměťová média. Potíže s přihlášením měli také zájemci o návštěvu webu české vlády. V obou případech se spekuluje, že problémy měli na svědomí hackeři.
Protest proti regulaci internetu |
Značnou pozornost vyvolalo nedávné 24hodinové celosvětové vypnutí internetové encyklopedie Wikipedia v anglickém jazyce na protest proti zákonům chystaným v USA proti internetovému pirátství a petice proti těmto zákonům, kterou předložil vyhledávač Google a kterou podepsalo přes sedm milionů lidí.
Mezinárodní protipirátská smlouva je nástrojem cenzury internetu, tvrdí její kritici
Smlouva ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům), proti které se dlouhodobě ohrazují takzvané pirátské strany včetně jejich české odnože, si klade za cíl bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků, ať už jde o záznamy hudebních či filmových děl, falšované léky, napodobeniny značkových oděvů či jiné formy podloudné výroby. Kritici smlouvy považují dokument za nástroj směřující k cenzuře internetu a omezení svobody globální výměny informací. Jejích dopadů na podnikání se obávají také podniky napříč internetovým odvětvím, od poskytovatelů webových spojení přes sociální sítě po servery zaměřené na výměnu videa.
Dohodu ACTA iniciovaly Japonsko a USA
Prvotními iniciátory dohody ACTA byly v roce 2006 Japonsko a USA, tedy celosvětově nejvýznamnější držitelé práv k duševnímu vlastnictví. Oba státy přiznávají, že ochrana těchto práv je sice upravena řadou mezinárodněprávních dokumentů, zejména dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Globální rozsah porušování těchto práv se podle nich ale stává stále větší hrozbou pro trvalý a udržitelný rozvoj světové ekonomiky, a je proto nutné zavést zejména vyšší standardy v oblasti vynucování práv.
ACTA dnes kromě Česka podepsaly mimo jiné i Británie, Rakousko, Francie a Itálie. Slovensko na seznamu dnešních signatářů nefiguruje, ale očekává se, že k dohodě se nakonec připojí všechny státy EU. V říjnu 2011 se pod smlouvu už podepsaly Austrálie, Kanada, Jižní Korea, Maroko, Singapur, Japonsko, USA a Nový Zéland. Problematická z dlouhodobého hlediska je ovšem neúčast především zemí, kde se intelektuální vlastnictví vykrádá nejvíce, včetně Číny a Indonésie.
