Ruské ministerstvo zahraničí dnes připomnělo, že několik stovek tisíc lidí nemohlo hlasovat. "Výsledky referenda ani zdaleka neodrážejí skutečnou situaci, protože 319.000 osob bez státní příslušnosti nemělo právo se k věci vyjádřit, i když se v Lotyšsku narodili a dlouho v něm žijí," uvedlo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Lotyšsko získalo nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v této zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR. Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou záležitostí. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ruské ministerstvo zahraničí dnes také uvedlo, že Lotyšsko porušilo své mezinárodní závazky, protože nepovolilo, aby na referendum dohlížela mise ruských pozorovatelů. "Žádáme vysvětlení," řekl mluvčí ministerstva Alexandr Lukaševič.
Starosta Rigy Nil Ušakov, šéf středolevého Centra shody, které hájí zájmy ruskojazyčné menšiny, dnes podle agentury Ria Novosti slíbil, že i přes výsledky referenda bude dál bojovat za zájmy těchto litevských obyvatel.
"Pro iniciativu hlasovalo 273.347 lidí. Pro mě toto číslo představuje jasný úkol: bránit vaše zájmy až do konce," napsal primátor Rigy, kde podle statistiky z ledna 2011 žije 42,4 procenta etnických Lotyšů a 40,7 procenta etnických Rusů.
Lotyši nechtějí ruštinu jako druhý oficiální jazyk.
To, že hlasování skončí jasným "ne", se očekávalo. Lotyše k tomu, aby odmítli přijetí ruštiny, vyzvali v pátek nejdůležitější političtí představitelé země. Podle prezidenta Andrise Bérziňše bylo referendum "absurdní". Většině lidí podle něj dělá starosti spíše to, jak se jejich země dostane z hospodářské recese. Připomněl, že vláda financuje školy, kde se vyučuje v jazycích menšin. "Druhý jazyk není potřeba. Kdo chce, může svým jazykem mluvit doma nebo ve škole," řekl lotyšský prezident britské BBC.
Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.