Politický pluralismus je jednou z reforem, kterou Asad nechal odhlasovat v únorovém referendu.
Hlasovalo se v něm také o změnách ústavy. Opozice je ale považuje za nelegitimní, protože ústavu je podle ní oprávněn změnit jedině nový parlament, který by měl vzejít ze svobodných voleb.
Asadovi ústava dává teoretickou možnost zůstat u moci až do roku 2028. Omezuje totiž prezidentský mandát na dvě po sobě jdoucí sedmiletá období. Tato podmínka má ale platit až od příštích prezidentských voleb, jež se mají konat v roce 2014.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Samozřejmě, že budeme volby bojkotovat, budou zfalšované. To ale není náš hlavní cíl. Přejeme si skutečnou změnu, skutečné prezidentské volby, v nichž by Asad určitě prohrál," sdělil člen opoziční Syrské národní rady Milhim Drubí.
Nová ústava už neobsahuje článek, který stranu Baas označoval za "vůdčí sílu státu i společnosti". Podle nové konstituce nesmějí být nové strany zakládány s ohledem na náboženství, profesi nebo etnickou příslušnost. V tom případě nemohou být za politické subjekty považovány například strany jako Muslimské bratrstvo, vniklé jako muslimská organizace, ani strany Kurdů, které žádají autonomii pro kurdské obyvatelstvo.
Parlamentní volby se původně měly konat loni v září, ale byly odloženy a Asad ohlásil, že o novém termínu rozhodne až v rámci demokratických reforem. Bašár Asad je u moci od smrti svého otce v roce 2000. Od té doby se parlamentní volby v zemi konaly dvakrát.
