Tato změna vzdělávací politiky vyvolala protesty po celé stepní náhorní plošině, kterou obývá pět milionů etnických Tibeťanů, jejichž populace zde značně početně převyšuje obyvatelstvo z řad etnických Chanů (Číňanů).
Na začátku března, pár dní před zahájením jarního semestru, dvacetiletá Cchering Kji vyběhla podle výpovědi místních obyvatel a příbuzných z veřejných záchodků na místním tržišti s tělem zabaleným do dek, které předtím napustila benzinem a omotala drátem. Za okamžik již její křehkou postavu pohltily mohutné plameny, z nichž vyčnívala vzdorovitě vztyčená pěst. Pak se skácela k zemi a byla na místě mrtvá.
Upálil se při návštěvě čínského prezidenta v IndiiZemřel Tibeťan, jenž se na protest proti Číně zapálil V Indii se zapálil Tibeťan, na protest proti Číňanům  Na protest proti čínské okupaci Tibetu se zapálil další Tibeťan |
Peking, znepokojený ohrožením stability regionu, který dlouhodobě vře nespokojeností kvůli náboženským a kulturním nesvobodám, reagoval řadou razantních opatření. Čínští představitelé označili upálené Tibeťany za společenské vyvržence a teroristy, z podněcování nepokojů obvinili tibetské exilové vůdce a v oblasti zřídili množství kontrolních stanovišť střežených polovojenskou policií v neprůstřelných vestách.
Peking viní exilové lídry
Vůdci komunistické strany rovněž začali uplatňovat plán na přímou kontrolu náboženského života. V jeho rámci bylo do tibetských komunit vysláno 21 tisíc stranických činitelů s cílem "spřátelit se" s mnichy a o každém vytvořit spis. Poslušní členové duchovenstva jsou odměňováni různými výhodami v oblasti zdravotní péče, penzí či třeba dostanou novou televizi, vzpurní bývají někdy i vyhnáni ze svých klášterů.
V některých klášterech byli mniši a mnišky nuceni veřejně odsoudit exilového tibetského duchovního vůdce dalajlamu, po jehož návratu do vlasti Tibeťané, kteří se pokoušejí o sebeupálení, volají. Silně byla omezena také svoboda pohybu mnichů, která jim umožňovala studovat v odlehlých klášterech v Tibetské autonomní oblasti a čtyřech přilehlých provinciích.
Hořící TibetBěhem posledního roku se podle tibetských aktivistů pokusilo o sebevraždu upálením asi 30 Tibeťanů, především v jihozápadní Číně. Nejméně 20 z nich zemřelo. Aktivisté si stěžují na náboženský a kulturní útlak a žádají návrat dalajlamy, který uprchl z Tibetu po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě v roce 1959. |
V některých klášterech se mniši musejí účastnit přednášek "vlastenecké výchovy", klášterní komplexy byly rovněž vybaveny bezpečnostními kamerami.
Straničtí úředníci dostali za úkol rozdat milion státních vlajek a portrétů Mao Ce-tunga a dalších komunistických vůdců, které musejí být vystaveny v tibetských domovech a klášterech. "Kláštery se od zavedení nových metod řízení nádherně proměnily," liboval si tento měsíc v Pekingu jeden z vysokých tibetských provládních představitelů.
Kamery v kláštěrech
Opatření mohou mít ale podle politologů zcela opačný efekt, než je jejich záměr. V posledních týdnech se rozpoutalo několik protestů, mezi nimi i dva v provincii Čching-chaj, které vedli studenti rozhořčení zavedením učebnic v čínském jazyce pro předměty jako chemie, matematika či zeměpis.
Nepokoje provázejí celou moderní historii Tibetu od roku 1959, kdy dalajlama uprchl do Indie po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě. Tibetští akademikové a emigranti ale tvrdí, že stávající odpor se od předchozích kampaní liší. Nová taktika - veřejné sebeupalování, které neohrožuje kolemjdoucí ani majetek - silně zapůsobila na řadové Tibeťany a vzbudila v Pekingu velké starosti. I proto, že všichni sebevrazi byli velmi mladí - kromě devíti jim bylo všem méně než 30 let.
Mezi ně patří i Cchering Kji. Podle příbuzných to byla přemýšlivá žákyně a díky tvrdé práci si vysloužila místo na čestném seznamu nejlepších studentů školy. V roce 2010 ale vyšla se spolužáky do prašných ulic města Ma-čchü na protest proti novým učebnicím v čínštině a rozhodnutí omezit výuku tibetštiny na jedinou hodinu. Při raziích, které následovaly, bylo propuštěno několik učitelů podezřelých z podpory protestů a ředitel školy, oblíbený tibetský spisovatel, byl podle místních obyvatel poslán na práci na přehradě.
Sebeupálení Cchering Kji si všimla i čínská média, která obdobné případy převážně ignorovala. Podle médií byla dívka před sebevraždou duševně labilní kvůli poranění hlavy, jež utrpěla pádem na topení. "Začala dostávat horší známky, což pro ni znamenalo velký tlak a což nakonec vedlo k tomu, že ztratila odvahu dál žít a studovat", napsala oficiální agentura Nová Čína. Známí a příbuzní Cchering Kji ale taková tvrzení v rozhovorech rezolutně odmítli.
