Východoindický stát Urísa je domovem původních indických kmenů, jenž si dodnes zachovaly své fascinující zvyky, náboženství a jazyky. Neprostupné husté lesy dlouho chránily jejich kulturu. V posledních letech však panenskou přírodu i její obyvatele ohrožuje těžba nerostných surovin, kterých je v rychle se rozvíjející Indii zapotřebí stále více.
Takový je i osud kmene Dongria Kondh. Členové tohoto několikatisícového etnika žijícího v odlehlých kopcích nedaleko Koráputu vedou letitý spor s jednou z největších těžařských společností na světě. Indický nejvyšší soud bude v pondělí znovu posuzovat, zda povolit či zakázat těžbu bauxitu uprostřed jejich posvátné hory.
Hora, živé božstvo
Plány britského koncernu Vedanta původně zatrhl v roce 2010 tehdejší ministr životního prostředí. Důl na hliníkovou rudu by totiž prokazatelně ohrozil právo komunity na vodu, jídlo, zdraví, práci a také ochranu jejich kultury a identity. Vedanta se ale proti tomuto rozhodnutí před rokem odvolala.
Težařský gigant se odvolal
Společnost si přitom před lety vysloužila kritiku z celého světa. Její miliardový projekt se dostal pod drobnohled veřejnosti poté, co lidskoprávní organizace jako Survival International nebo Amnesty International spojili hrozící osud kmene Dongria Kondth s kmenem Na'vi z filmu Avatar Jamese Camerona. Slavný režisér nakonec Dongriům přispěchal na pomoc a přitáhl tak další pozornost médií.
Vedanta, která potřebuje bauxit pro svou hliníkárnu, jež postavila na úpatí posvátných kopců Dongriů, ale kritiku odmítá. "Snažíme se chudému kmenovému obyvatelstvu zajistit lepší životní úroveň", zní většinou z tábora Vedanty a jí podobných společností.
Více si o tématu přečtěte v reportáži |
Spor Dongriů s britským koncernem je totiž jen špičkou ledovce problémů, které trápí domorodé obyvatele východoindického státu Urísa. Kvůli těžbě jsou ve vnitrozemí státu vysidlovány celé vesnice a jejich obyvatelé často končí bez možnosti náhrady. Většinou negramotní vesničané, obvykle nízkého kastovního původu, se totiž nemají jak bránit.