Přistěhovalci ve Francii. Každý z kandidátů nabízí jiný recept

Už před svým prvním zvolením prezidentem v roce 2007 založil Nicolas Sarkozy svou kampaň na heslech slibujících omezení nekontrolovatelného přílivu imigrantů. Nicméně i když zejména v posledních letech působil odhodlaně a hájil právo Paříže přistěhovalce hromadně vracet do jejich rodných zemí, podle statistik se Francie zas tak tvrdě nechovala.

A protože se Nicolas Sarkozy a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová tak trochu i přetahují o voliče, zašel současný prezident ve svých výrocích ještě více doprava. Nechal se slyšet, že sníží počet nelegálních přistěhovalců o polovinu a že přístup cizinců do Francie bude omezen jen na 100 tisíc za rok. Zároveň nynější hlava státu propaguje i uvnitř EU změnu pravidel v schengenském prostoru. Domáhá se zejména částečného obnovení kontrol na vnitřních hranicích sedmadvacítky.

                             Pro zvětšení klikněte na brázek

I když názory Marine Le Penové nejsou již tak vyhraněné jako jejího otce Jeana-Marieho, v případě imigrace je neústupná. Navrhuje snížit počet přistěhovalců na 10 tisíc za rok a zcela vystoupit z Schengenu. I Sarkozyho hlavní rival a favorit voleb socialista François Hollande se problémů s velkým přílivem nelegálních imigrantů do Francie ve své kampani dotkl. Zastává sice umírněnější stanoviska než pravicoví kandidáti, nicméně veřejnost, tedy voliči, si žádá nějakou akci. Takže alespoň slíbil, že zavede každoroční parlamentní diskusi na téma, kolik pracovníků z řad přistěhovalců a jakých profesí je ve Francii potřeba.

Pomohla by vojna?
Směr, kterým se ubírá letošní kampaň, pokud jde o otázku přistěhovalectví, se ale vůbec nelíbí Samii Ghaliové, francouzské senátorce za Socialistickou stranu původem z Alžírska. „Jde o úplnou posedlost přistěhovalectvím, nicméně nikdo nemluví, ani uvnitř mé vlastní strany, o tom, jak těmto lidem pomoci,“ svěřila se senátorka kanadskému listu The Globe and Mail.

Hlavní problém podle ní spočívá v tom, že odhadovaných pět milionů muslimů žijících ve Francii patří většinou mezi ty nejchudší vrstvy, navíc často přehlížené. Mladí musí mít disciplínu a dobré vzdělání, to je podle ní základ. Jenže prezidentští kandidáti, jak říká, řeší hlavně abstraktní věci, symboly a nezabývají se konkrétními problémy lidí. „Myslím, že nejlepším řešením by bylo znovuzavedení povinné vojenské služby,“ uvedla senátorka. „To není otázka levice či pravice. Bylo by to řešení, protože jinak mladí, kteří nechtějí chodit do školy, začnou sklouzávat k radikalismu či k obchodování s drogami,“ dodala.