„Ve všech tibetských oblastech stát zvýšil kontrolu a omezit kulturu a náboženství. Došlo dokonce i k raziím v klášterech. Čínští úředníci zároveň provádějí intenzivní „přeškolování“ obyčejných lidí, ale i mnichů,“ nechal se slyšet americký profesor.
K tomu všemu se přidaly osobní útoky na dalajlámu a zákaz jeho uctívání. To vše se v posledních letech dělo v centrální části Tibetu, nicméně teď k represím začalo docházet i na dosud relativně klidném východě. Problémem je podle něj i fakt, že čínské úřady nereagovaly nějak „konstruktivně“ na protesty z předchozích let. Namísto toho, aby si alespoň vyslechli výhrady protestujících, došlo k velkému množství zatýkání a ke zvýšení vojenské přítomnosti v tibetských oblastech.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Takže čím více si Tibeťané stěžují na agresivnější politiku, která zasahuje jejich kulturu a náboženství, tím agresivnější tato politika je. Stal se z toho takový začarovaný kruh,“ uvedl Robbie Barnett. Jak zdůraznil, je zajímavé, že čínská komunistická strana je ochotná poslouchat některé výhrady svých vlastních občanů, ale když to stejné téma vznesou Tibeťané, nereaguje.
A sebeupálení se zdají být výsledkem tohoto začarovaného kruhu. Stát je neposlouchá, a proto se tímto způsobem snaží upozornit na své výhrady, chtějí, aby je úřady braly vážně. Číňané navíc dosud neobnovili rozhovory s dalajlámou a jeho zástupci a tato proluka trvá již 2,5 roku, což je nejdéle za poslední desetiletí. Možná i kvůli tomu cítí nyní Tibeťané ještě větší zoufalství.
'Symbolická porážka a ponížení'
K sebeupálením a protestům docházelo v uplynulých měsících především ve východní části tibetské oblasti, v provincii nazývané Ngaba. Dva muži se ale minulou neděli zapálili přímo v hlavním městě Lhase. „Čínské úřady se snažily od roku 2008, kdy zde byly poslední protesty, intenzivně zabránit všem podobným akcím. Téměř na každý roh umístily vojáky, kteří hlídkují ve dne i v noci, stejně tak posílily i policejní přítomnost. V posledním půl roce vedou kampaň nazvanou Stabilita nade vše, která má za cíl zabránit i sebemenšímu protestu,“ popsal situaci ve Lhase americký tibetolog. Fakt, že se oba muži zapálili navíc přímo před velmi uctívaným chrámem Džókhang, který je významnou turistickou památkou, znamená pro čínské úředníky „velkou symbolickou porážku a ponížení“.
Tibetský premiér v exilu se minulý týden nechal slyšet, že by Evropská unie měla do oblasti poslat svůj tým, který by sebeupálení vyšetřil. Podle Robbieho Barnetta jde ale o nerealistický návrh, na který by Peking nikdy nepřistoupil. Možná by umožnili jen pečlivě vybrané skupině zahraničních zástupců, aby tam uskutečnili rychlou návštěvu, kterou by navíc využili k propagandě. Takto to tento týden udělali s delegací řeckých politiků. Všichni následně říkali, že situace ve Lhase je naprosto skvělá. Jenže situace v Tibetu se zhoršuje a restrikce jsou čím dál tím přísnější.
„Nicméně není příliš jasné, jak moc je vše řízeno přímo z Pekingu a jak pouze z Lhasy. A je možné, že v Pekingu již někteří mluví o mnohem uvolněnější politice, která by rozbila tento začarovaný kruh,“ nechal se slyšet profesor Kolumbijské univerzity. Právě v tuto chvíli ale vyhlídky nejsou nijak dobré. „V Číně totiž dochází k předávání moci a stejně tak je nevyjasněná situace i u tibetských exilových vůdců,“ uzavřel Barnett.
