Prvního ledna 1990 vystoupil český prezident Václav Havel před světem v televizním projevu, v němž prezentoval vizi budoucnosti své země. Snil o "lidském" Česku: "nezávislém, svobodném a demokratickém". Havlova řeč se stala symbolem pro optimismus, který ve velké části východní Evropy panoval po dvě desetiletí od rozpadu východního bloku.
Vývoj mladých východoevropských demokracií byl také historií pokroku. Rok od roku se život v zemích jako Česko a Maďarsko stával svobodnější a spravedlivější. V minulém roce se však tento vývoj zastavil, alespoň podle studie amerického výzkumného institutu Freedom House pro rok 2012.
ČTĚTE TAKÉ: |
Od rozpadu Sovětského svazu zveřejňuje tato organizace každý rok průzkum nazvaný Státy na přechodu, v němž zkoumá stav vývoje demokracie ve 29 státech východní Evropy a Eurasie. Výsledek je smutný: v deseti z těchto zemí vývoj v uplynulém roce stagnoval, a v jedenácti nabral trend dokonce negativní směr. Organizace to označuje za "putinizaci", tedy omezování osobních svobod po vzoru Ruska.
Zvláště znepokojivá je skutečnost, že k oslabení právního státu v loňském roce došlo v zemích, které od roku 1990 udělaly největší pokrok. To se týká především Maďarska a Ukrajiny.
Václav Havel s princem Charlesem v roce 1993
Maďarsko dlouho platilo za vzor pro tento region. Jen Polsko a Slovinsko dostávaly v předchozích studiích institutu Freedom House lepší hodnocení. Loni se však Maďarsko stalo nejlepším příkladem ústupu od demokracie ve východní Evropě.
Od svého nástupu k moci v roce 2010 podkopává vláda premiéra Viktora Orbána systematicky demokracii ve své zemi. Volební zákon z loňského roku nově uspořádal volební okrsky ve prospěch vládní strany. Kontroverzní mediální zákon dal vládě možnost kontrolovat zpravodajství a pokutovat nepoddajná média.
Ukrajina nikdy nebyla tak svobodná jako jiné východoevropské země, ale od oranžové revoluce v roce 2004 udělala velký pokrok. Zdálo se, že za prezidenta Viktora Juščenka se systematické falšování voleb a útisk médií staly minulostí. Jeho nástupce Viktor Janukovyč se však vrátil ke staré tradici a znovu podkopává právní stát. Politicky motivované odsouzení opoziční političky Julije Tymošenkové loni v říjnu otevřeně ukázalo moc politiky nad justicí.
"Příklad Ukrajiny v minulosti často následovaly mnohé eurasijské země, a tak návrat ke starým pořádkům nevěští nic dobrého," poznamenal jeden z autorů studie institutu Freedom House Christopher Walker.
Česko, země Václava Havla a vzor pro celý region, dlouhodobě stagnuje
Navzdory tendenci k omezování svobod ve východní Evropě nalezl Freedom House i pozitivní příklady. Země jako Polsko a Lotyšsko si své hodnocení znovu vylepšily a řada států zůstává stabilní. Stabilita však znamená stagnaci pro země, které by měly být na cestě k větší demokratické svobodě.
"V nových členských zemích EU se neprovádějí rozhodující reformy," tvrdí Walker. "Vliv peněz na politiku a nedostatečná otevřenost práce vlád by mohly vést ke ztrátě důvěry obyvatelstva," varoval.
I samo Česko, země Václava Havla a vzor pro celý region, dlouhodobě stagnuje, i když ve srovnání s jinými na vysoké úrovni. Havel sám už nemůže budoucnost Evropy nijak ovlivnit, protože otec české demokracie loni v prosinci zemřel. Nyní je na nové generaci východoevropských politiků, aby dokázala, že jeho sen o svobodné a demokratické budoucnosti nezemřel s ním, uzavírá Welt.
