Breivik, který zabil loni v červenci v oblasti norské metropole Osla 77 lidí, chce být uznán příčetným, aby byla brána vážně jeho politická ideologie.
Právě psychický stav Breivika je stěžejním tématem soudního procesu. V případě, že bude obžalovaný shledán trestně odpovědným, hrozí mu mnohaletý trest vězení. V opačném případě skončí v psychiatrické léčebně. Dvě psychiatrické zprávy posuzující zdraví Breivika dospěly k opačným výsledkům. Tu první, jejímiž autory jsou Torgeir Husby a Synne Sörheimová a která označuje Breivika za nesvéprávného paranoidního schizofrenika, svědci obhajoby z řad psychiatrických odborníků tento týden doslova rozcupovali.
ČTĚTE TAKÉ: |
V úterý vypovídala před soudem v Oslu 61letá psychiatrička Randi Rosenqvistová, která má 35letou praxi v oboru psychiatrie a posuzuje duševní stav vězňů v káznici Ila, kde je držen ve vazbě i Breivik. Měsíc po útocích napsala odbornice ve zprávě pro ředitele věznice Ila, že u Breivika neshledává příznaky psychózy, a tento názor zastává i nadále.
"Můj bezprostřední dojem byl, že Breivik příliš dobře logicky uvažuje a je schopen připravovat příliš složité akce, než aby mohl být psychotický. Vím, že lidé trpící paranoidní schizofrenií dokážou plánovat násilné činy, ale příprava těchto útoků měla tolik různých aspektů, že mi to připadá málo pravděpodobné," prohlásila. Podotkla také, že Breivik dokáže vést takzvané "dvojí účetnictví". "Umí rozdělovat to, co chce zveřejnit, a to, s čím nechce veřejnost seznámit až do určitého dramatického okamžiku. To předpokládá schopnost rozhodnout, co se vyplatí sdělit a co má zůstat utajeno, a navíc to vyžaduje značnou sebekontrolu," dodala expertka.
Není nepříčetný
Podle Rosenqvistové stojí za Breivikovými činy extremistická ideologie, a ne duševní choroba. Chování Breivika při rozhovorech ve věznici označila za příkladné. Uvedla rovněž, že s ní Breivik snažil navázat kontakt, protože dospěl k názoru, že psychiatrička známá svým konzervativním smýšlením stojí názorově na jeho straně.
Ani psycholog Eirik Johannesen, který psal poslední půlrok jednou týdně na Breivika psychologický posudek na základě osobního setkání, nepovažuje po 20 schůzkách atentátníka za nepříčetného. V pondělí před soudem vyloučil mimo jiné, že by Breivik trpěl Aspergerovým a Touretteovým syndromem, jak v soudní síni zaznělo v pátek od profesora psychiatrie Ulrika Fredrika Malta.
Podle Johannesena je při setkání s Breivikem největší problém v tom, že člověk ví, co má tento atentátník na svědomí. "Je to téměř jako setkat se s Hannibalem," řekl s poukazem na filmový thriller pojednávající o masovém vrahovi Hannibalu Lecterovi.
Johannesen rovněž vyjádřil přesvědčení, že Breivik ve skutečnosti sám nevěří v existenci organizace Templářských rytířů a že tedy netrpí nějakou nesmyslnou utkvělou představou. Breivik tvrdí, že řád založil a že v jeho jménu bojuje proti islamizaci Evropy, policie však jeho existenci popírá. "Jeho činy ve jménu nějakého řádu působí daleko smysluplněji. Chce také naverbovat lidi do své sítě, a to není snadné, pokud jedná člověk osaměle," vysvětlil Johannessen možné důvody Breivikova jednání.
