Bolševník Sosnowského, blízkého příbuzného bolševníku velkolepého známého ve střední Evropě, přivezli do Lotyšska sovětští zemědělští experti, podle nichž se měl stát vítaným krmivem pro dobytek. Maso takových zvířat ale nešlo kvůli nepříjemné pachuti na odbyt a nové krmivo se neosvědčilo.
Lotyšské meze ale agresivní plodina neopustila. Každým rokem se podle listu Latvijas Avize zasažená plocha zvyšuje o deset procent.
Bolševník zamořil i ČeskoBolševník velkolepý je nebezpečný invazní druh, který byl do Česka původně dovezen jako okrasná rostlina. Posléze ale zplaněl a rozšířil se do volné přírody. Plošná likvidace rostliny neprobíhá, ničí se pouze nová ohniska výskytu. "Situaci musí řešit hlavně obce, které mohou pro boj s bolševníkem požádat o dotaci. Kde jsou schopní lidé, tam si o dotaci požádají, protože bolševník je zdraví škodlivý. Minimálně se musí pokusit, aby se dál nerozšiřoval," říká Miloslava Táborská, vedoucí Odboru ochrany proti škodlivým organismům Státní rostlinolékařské správy. |
Za nejúčinnější cestu k likvidaci bolševníku místní experti označují mechanické ničení vzrostlých plodin. Úřady k tomuto účelu najímaly nezaměstnané za měsíční plat sto latů (3600 korun). Ani tato metoda ale žádoucí efekt nepřinesla. Podle odhadů lotyšské vlády je na boj s bolševníkem zapotřebí kolem 12 milionů latů (434 milionů korun), které ovšem ve státní pokladně nejsou. Poslední nadějí jsou prý pro Lotyšsko dotace z Evropské unie.
Katastrofa, tvrdí odborníci
Pobaltské státy obecně a Lotyšsko zvlášť patří k zemím nejvíce zasaženým bolševníkem. Někteří experti už míru jeho rozšíření označují za katastrofální. Nevelký výskyt bolševníku Sosnowského byl zaznamenán i západně od zemí bývalého SSSR, kde ho ale téměř zcela vytlačil stejně agresivní bolševník velkolepý. Rostlina může být nebezpečná i lidem, protože šťáva z jejích lodyh a listů může při dotyku způsobit silné poleptání.
Nebezpečná rostlinaBolševník obsahuje fotoaktivní látky, které po potřísnění pokožky a následném ozáření UV paprsky způsobují závažné zdravotní komplikace. Potřísnění šťávou z bolševníku vyvolá do 24 hodin na postižených místech tvorbu puchýřů. Takto poškozená pokožka se špatně hojí a následky v podobě pigmentových skvrn a zvýšené citlivosti na UV záření přetrvávají několik let. U citlivějších jedinců může dojít ke kožní reakci už při pouhém dotyku s listem. Vážné zdravotní komplikace mohou nastat i při vdechnutí rostlinných šťáv. U řady furanokumarinů byly prokázány také karcinogenní účinky. Zdroj: Státní rostlinolékařská správa |
