NASA zveřejnila dva družicové snímky. Na levém snímku pořízeném 4. července povrch Grónska pokrývá ledová vrstva (bílá barva). O čtyři dny později však po ledu není ani stopy. Podle vědců je to zdaleka největší tání za poslední tři desetiletí, po které NASA ledovou pokrývku Grónska sleduje. "To zjištění bylo tak neobyčejné, že jsme mu zpočátku nevěřili. Zpochybňovali jsme ho. Mysleli jsme, že máme nějaké chyby v datech nebo že přístroje pracují nepřesně," uvedl meteorolog NASA Sona Nghiema.
Český klimatolog ale věc nevidí tak dramaticky. "Nejde o to, že by roztálo 97 procent ledovce, ale na povrchu 97 procent ledovce zaznamenala družice odtávání. Ani to ale není jednoznačné. Ledovec odtává hlavně zespodu a od krajů. Na povrchu se mění jen takzvané albedo čili odrazivost, a to může souviset s mnoha faktory nejenom s odtáváním," myslí si klimatolog Tolasz.
"Družicové snímání je poměrně komplikovaný proces, který výrazně ovlivňuje oblačnost. Ta mohla snímky zkreslit. Například během jasného počasí se na povrchu ledovce mohla o dva tři stupně zvýšit teplota, a to následně změnilo odrazivost ledovce. Určitě to neznamená, že by během čtyř dnů došlo k extrémnímu odtání ledu. Způsob, jakým NASA zveřejnila oba snímky, je podivný a zavání to senzací", tvrdí Tolasz.
Takové tání prý přichází jednou za 150 let
Podle odborníků citovaných NASA však tání zřejmě souvisí s neobvykle hlubokou brázdou vysokého tlaku nad ostrovem. "Ledová vrstva Grónska zahrnuje obrovské oblasti s rozdílnou historií změn. Tato událost s dalšími přirozenými, ale neobvyklými jevy, jako například když se před týdnem od největšího ledovce na severu ostrova odtrhl kus ledu o ploše 120 kilometrů čtverečních, je komplexní fenomén. Satelitní snímky nám pomáhají porozumět, jak spolu tyto jevy souvisí a jak souvisí s klimatem Země," vysvětlil Tom Wagner z NASA.
Podle některých vědců takové tání přichází zhruba jednou za 150 let. Poslední proběhlo v roce 1889 a to současné je prý přesně na čas, cituje NASA glacioložku Loru Koenigovou.
