Fajzrachman Satarov se podle Kommersantu označil za vyslance Alláha a pro své následovníky vyhloubil pod svým domem na předměstí Kazaně osmipatrový podzemní bunkr se třiceti celami.
Některé děti nikdy neviděly denní světlo
Do nich umístil několik desítek lidí, kteří dlouhodobě žili bez kontaktu s denním světlem a v katastrofálních hygienických podmínkách. Děti nesměly navštěvovat školu, nikdo ze sekty nesměl docházet k lékaři. Podle agentury AP některé z dětí v podzemí žily více než deset let, několik z nich nikdy nevidělo denní světlo.
Vůdce sekty své stoupence zcela ovládal, neuznával ruské zákony a zpochybňoval pravomoc úřadů. Tvrdil, že je v trvalém kontaktu s Alláhem a přijímá jeho pokyny. Ty zapisoval a předkládal členům sekty spolu s koránem jako povinnou četbu. Členům sekty, kteří Satarovovi odevzdali svůj majetek, zajistil jejich duchovní vůdce "přímou cestu do ráje". Členy sekty bylo podle Kommersantu 64 lidí, z toho 27 dětí.