Lidovky.cz

Japonci si nechávají odstranit tetování. Bojí se o práci

Svět

  10:08
TOKIO - Toru Hašimoto, mladý a často kontroverzní starosta japonského města Ósaka, kterému vynesly slávu útoky na centrální vládu a byrokraty, si vybral nový terč. Ale tentokrát si za něj od japonské mládeže vysloužil mnohem menší sympatie, napsal francouzský list Le Monde.

Odstraňování tetování foto: ČTK

Letos v březnu se Hašimoto rozhodl přijmout disciplinární kroky proti vládním zaměstnancům, kteří neodpověděli na dost překvapivý dotazník obsahující takové otázky jako: "Máte na těle nějakou formu zdobení? Jak velké a kde?" A k tomu starosta navrhl, aby ti, kdo jsou potetovaní, byli propuštěni.

PSALI JSME:

Ze 33.500 státních úředníků, kteří v dotazníku odpověděli, přiznala asi stovka, že mají tetování. A zhruba 500 těch, kdo vyplnění dotazníku odmítlo, může být přeřazeno na jinou práci, anebo zapomenout na povýšení.

Ovšem ti nejsou jediní, kdo si začíná dělat starosti s podobnými "hony na potetované čarodějnice". Jakkoli není tetování v Japonsku stejně rozšířené jako v Los Angeles nebo v New Yorku, i tak je dost populární především u mladých Japonců. Ale teď se ti, kdo si hledají práci, obávají, že by se příkladu ósackého starosty mohly chytit i místní společnosti a firmy, a váhat, zda přijmout někoho s potetovaným tělem.

Město Ósaka zahájilo tažení proti tetovaným, nechce je zaměstnávat

Výsledkem je, že si čím dál tím víc Japonců nechává dát tetování odstranit. Za poslední tři měsíce stoupl na klinikách plastické chirurgie počet těchto zákroků o 20 procent. Represivní opatření v Ósace přitom spustil nepatrný incident: městský zaměstnanec pracující ve školce ukázal jednomu z dětí své tetování. To spustilo takový poprask, že se starosta rozhodl zakročit.

"Tohle je ze strany vlády obtěžování a porušování lidských práv," řekla předsedkyně Japonské sociálnědemokratické strany Mizuho Fukušimová. V Japonsku nezakazuje tetování žádný zákon. Ale mnohá zařízení, jako jsou plavecké bazény, sportovní kluby, veřejné lázně či horké prameny potetovaným vstup zakazují.

Tetování = jakuza?

V Japonsku je tetování stále propojeno s podsvětím. Mnozí členové jakuzy (japonské obdoby mafie) jsou potetovaní. Ale stejně nebo podobně vyzdobená těla mají mnozí obyčejní lidé - úředníci, dělníci, řidiči náklaďáků, muži i ženy, kteří s jakuzou nemají vůbec nic společného.

Japonské tradiční tetování je přitom odnoží umění, jehož obrazová bohatost, estetika a techniky se datují do 18. století. Umění tetované na tělo je tu velmi zdobné a postupně se vyvinulo ve skutečný společenský fenomén, vyjádření nekonvenčnosti a individuality: od nosičů po tahače rikš, od dělníků po tesaře, od hasičů po gangstery, tetování měl skoro každý z nich.

Symbolická tetování
První skuteční mistři tatuáže byli dřevorytci, kteří pracovali pro největší malíře své doby. Tetovaným obrázkům se tehdy ještě říkalo horimono (rytá věc) a nikoli irezumi (injekčně vpravený inkoust), jak je běžné dnes. Svou inspiraci brali z tradičních obrazů a hlavními tématy byly mytické postavy, draci, rybky či květiny; symboly nabité významy.

Zrodil se úchvatný trend, kdy okázalá tetování někdy pokrývala celé tělo, což fascinovalo první cizince, kteří přijeli na japonské ostrovy. Někteří se dokonce rozhodli nechat se rovněž tetovat, jako například francouzský spisovatel Pierre Loti, ruský car Nikolaj II., vévoda z Yorku (budoucí král Jiří V.) a řecká královna Olga.

Ale pro většinu Japonců zůstává tetování synonymem bezectných gangsterů. V místním podsvětí bylo tetování součástí přijímacího rituálu, důkazem odolnosti vůči bolesti a znamením příslušnosti ke skupině. A pro zločince se tetování stalo i vyjádřením hrozby: ukázat ho často stačilo na to, aby přihlížející ochromila hrůza, jak je často vidět ve filmech o jakuze.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.