Chce po ní, aby její zástupci přijeli vysvětlit okolnosti deklarace týkající se prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny. Slovensko v reakci uvedlo, že k otevírání tématu dekretů nevidí žádný důvod. "Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsou Benešovy dekrety stále součástí slovenského právního řádu, nezakládají žádné nové právní vztahy. V případě, že Slovenská republika bude institucemi EU oslovena, je připravena ve smyslu principu loajální spolupráce poskytnout o Benešových dekretech příslušné informace," sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Boris Gandel.
Jeden z maďarských europoslanců Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučoval i vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. O tomto návrhu se zatím nerozhodlo.
Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: "Sudetští Němci jsou ve stejné situaci." Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny.
ČTĚTE TAKÉ: |
Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků.
"Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii," řekl k dnešnímu jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Slovenský parlament přijal deklaraci o "Benešových dekretech" v září 2007; podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci.
"Neotvírejme Pandořinu skříňku"
Zástupce Evropské komise na dnešním zasedání výboru zdůraznil, že Evropská unie není státem a přísluší jí dělat jen to, co jí umožňují smlouvy o EU. Připomněl, že unie vznikla až později než dekrety. Benešovy dekrety tak podle něj nemohou být posuzovány na základě stávajícího evropského práva.
Proti jeho vyjádření ale vystoupilo hned několik europoslanců, z nichž většinu tvořili zástupci Maďarska. Stejně jako autor petice argumentovali tím, že se týká opatření přijatého slovenskými zákonodárci v roce 2007, takže kvůli tomu by se jí EU zabývat měla.
Slovenská europoslankyně a místopředsedkyně za vládní Smer - Sociální demokracie Monika Flašíková - Beňová napsala na svém facebookovém profilu, že Petiční výbor požádal Bratislavu o stanovisko. "Ale protože ani jeden ze slovenských europoslanců není členem Výboru, nemohli se na jeho zasedání k petici vyjádřit. Proto jsem požádala našeho koordinátora ve Výboru Victora Bostinaru z Rumunska, aby proti tomu vystoupil," uvedla Flašíková - Beňová.
Boştinaru kolegy varoval, že jde o velmi citlivé téma, jehož případné projednávání bude mít kontraproduktivní efekt. "Neotvírejme Pandořinu skříňku," podotkl a neúspěšně navrhl, aby se peticí zákonodárci dále nezabývali. Autor petice Juhasz nechal europoslancům odvysílat krátký film o dopadech odsunů na maďarské obyvatelstvo. "Benešovy dekrety byly diskriminační," zdůraznil. Připomněl i to, že lidem byl zkonfiskován jejich majetek. Zmiňované usnesení o dekretech Slovensko přijalo už jako členská země EU, čímž podle něj porušilo unijní právo.
