Někdejší ambiciózní plán na ukončení války podle něj nyní nahrazují mnohem skromnější cíle. Spojenci teď v zemi chtějí připravit půdu pro to, aby se Afghánci dohodli sami, až se zahraniční vojáci stáhnou, a aby takové řešení podporoval i sousední Pákistán. Američtí diplomaté i vojenští činitelé nyní říkají, že i přes snahu o přímá jednání s předáky Talibanu v letošním roce, nyní očekávají významný pokrok v zemi až po roce 2014, kdy by většina sil NATO měla Afghánistán opustit.
Jedenáct let v AfghánistánuSpojené státy konflikt v Afghánistánu zahájily na konci roku 2001 kvůli neochotě tehdy vládního hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace Al-Káida podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku. V zemi již zahynulo 2000 amerických vojáků, více než 1000 vojáků z dalších zemí spojenecké koalice a asi 20.000 Afghánců. |
"V příštích dvou letech se to podle mne nestane," řekl newyorskému deníku nejmenovaný vyšší důstojník spojenecké koalice. "Je to velmi houževnatý nepřítel, to nelze popřít. Bude to neustálý boj a bude trvat roky," dodal.
Unavená Amerika
The New York Times podotýkají, že neúspěch jednání s Talibanem zvýrazňuje, jak křehké jsou úspěchy dosažené díky vyslání více jednotek do Afghánistánu, které Obama nařídil v roce 2009. Američané díky posílení o 30 tisíc dalších vojáků sice dobyli zpět území držené Talibanem, ale nepodařilo se jim zasadit hnutí rozhodující úder.
Kritici Obamovy vlády také říkají, že Spojené státy oslabily svou pozici, když stanovily rok 2014 jako nejzazší hranici pro ukončení bojových operací. Nahrály tak prý výrazně Talibanu. Americká administrativa nicméně tvrdí, že tento krok byl nutný k tomu, aby bylo možné přesvědčit afghánskou vládu a armádu, aby převzaly plnou odpovědnost za zemi. Zároveň šlo i o nutný krok v domácí politice. Americká veřejnost je válkou, která je nejdelší v dějinách země, unavená.
