Incident, jenž vedl k ostré diplomatické roztržce, souvisel s plánem maďarského prezidenta navštívit jihoslovenské Komárno u příležitosti svátku sv. Štěpána a odhalit sochu tohoto prvního maďarského krále.
Provokace
Slovenští politici tehdy Sólyoma vyzývali, aby od cesty upustil. Prezident totiž hodlal přijet 21. srpna, tedy v den výročí obsazení někdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Mezi invazními armádami byly v roce 1968 i maďarské jednotky.
Maďarská strana měla za to, že jeho prezidentovi vstup podle evropské legislativy, která občanům zaručuje volný pohyb po EU, odepřen být nemůže. Jenže v tomto případě existují i určitá pravidla mezinárodního práva, která jsou pro evropské orgány závazná. Hlava státu díky nim má v mezinárodních vztazích zvláštní status, s nímž jsou spojeny nejen výsady, ale i určitá omezení.
Čtěte také: |
"Okolnost, že občan unie vykonává funkci hlavy státu, může odůvodnit omezení výkonu práva pohybu na základě mezinárodního práva," uvedl tribunál v dnešním prohlášení.
