"Každý musí plnit své povinnosti, (ještě) než bude přijat do Evropské unie," řekl švédský ministr vnitra Tobias Billström při příjezdu na jednání s kolegy z dalších zemí EU v Lucemburku.
Švédský ministr spolu s kolegy z Francie, Německa, Belgie, Lucemburska a Nizozemska podepsal dopis, v němž se hovoří o možnosti obnovit víza pro Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Makedonii. "Tito lidé nemají právo na azyl. Opouštějí zemi kvůli ekonomické situaci," vysvětlil Billström.
Dvakrát více běženců ze Srbska než z Afghánistánu
"Potřebujeme naše azylové kapacity pro ty, kteří opravdu potřebují naši pomoc," přidal se náměstek německého ministra vnitra Ole Schröder. Je podle něj nepřijatelné, když je dvojnásobně víc žadatelů o azyl ze Srbska než z Afghánistánu.
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich navrhuje neoprávněné žadatele ze Srbska a Makedonie "odstrašit" zpřísněním dosavadních podmínek. "Kdo přichází z bezpečného státu, měl by v budoucnu dostat menší finanční podporu," řekl Friedrich v rozhovoru s deníkem Die Welt.
Součástí tohoto opatření by bylo také zrychlené řízení úřadů, které žádosti o azyl posuzují. Pro urychlení agendy Friedrich přiřadil cizineckému úřadu 60 výpomocných úředníků. Rychlé řízení během 48 hodin, jako je ve Švýcarsku, ale podle ministra není možné uskutečnit.
V Německu posouzení žádosti trvá měsíc až dva, v případě odvolání se může protáhnout na 14 měsíců, poznamenala DPA. Takto zdlouhavá procedura je podle Friedricha v budoucnu nepřijatelná.
Bělehrad již v polovině října označil možné znovuzavedení víz za chybný a mimořádně závažný krok, který bude mít následky nejen pro Srbsko, ale také pro celou EU. Srbský premiér Ivica Dačić zároveň nabídl, že Bělehrad náklady za srbské žadatele o azyl uhradí, protože to bude méně poškozující než zavedení vízové povinnosti.
Dačić také požádal o trpělivost. Vysvětlil, že většina žadatelů o azyl ze Srbska je romského a albánského původu, takže řešení tohoto problému mimo jiné změnou bytové situace je dlouhodobý proces.
