Lidovky.cz

Rusové věří tajné policii víc než vládě, bankám a médiím

Svět

  10:44
MOSKVA - Rusové ze státních institucí nejvíce věří svému prezidentovi, církvi, premiérovi, armádě a "orgánům státní bezpečnosti", jak se za sovětských dob říkalo tajné policii. Alespoň takové pořadí důvěryhodnosti institucí vyplývá z průzkumu, který podniklo nezávislé středisko Levada.

Tajné služby se za sovětských dob stylizovaly jako místo, kde pracují nejčestnější a neúplatní lidé a tato pověst přežívá dodnes foto: Shutterstock

První příčka pro prvního muže státu je podle politologa Gleba Pavlovského patrně i zásluhou osobnosti Vladimira Putina; stačí si vzpomenout, že v časech Putinova předchůdce Borise Jelcina žebříček důvěryhodnosti vedla církev, armáda a státní bezpečnost.

Žebříčku vévodí Putin

Žebříček vede prezident s důvěrou 51 procent dotázaných
Církev: 50 procent
Premiér: 40 procent
Armáda: 39 procent
Tajná policie: 33 procent
Vláda: 29 procent
Obě komory parlamentu: 20 procent

Mnohem menší dávkou bezvýhradné důvěry se těší místní úřady, média, banky, byznys, prokuratura, policie, politické strany a další instituce.

Výsledek vyplývá z tradice
Putin sice ještě před jmenováním premiérem a zvolením prezidentem býval i ředitelem tajné služby FSB, nástupkyně komunistické tajné policie KGB, ale současná důvěryhodnost "státní bezpečnosti" má hlubší kořeny. "Tajné služby se ještě za sovětských dob stylizovaly jako místo, kde pracují nejčestnější a neúplatní lidé a tato pověst přežívá dodnes," objasnil Alexej Graždanskij z Levady v listu Kommersant. Podobně s armádou Rusové spojují slavná vítězství z historie a církev je vnímána jako "morální autorita".

Ačkoliv prezident a premiér patří k nejdůvěryhodnějším institucím, osobní popularitu se Vladimiru Putinovi a Dmitriji Medveděvovi nepodařilo vrátit na úroveň roku 2010, kdy se pohybovala okolo 70 procent. Od následujícího roku se projevuje "krize důvěry", patrná zejména v premiérově případu: důvěra k Medveděvovi poklesla z 52 na 40 procent.

'Občané, buďte bdělí!', upozorňuje kreslený seriál ruské tajné služby FSB děti.

"Krize důvěry" se však podle politologa Pavlovského nepromítá do hlasovacích uren, jak ukázaly i minulý měsíc regionální volby. "Je pravda to, co říkají prakticky všichni sociologové: základy podpory pro stávající systém se změnily. Teď už nebudí sympatie, ale Rusové jej podporují z racionálních důvodů, z lhostejnosti či strachu, že bude ještě hůř. Pro Putina lze hlasovat i při naprosté lhostejnosti," poznamenal.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.