"Většina lidí je pro nezávislost. Strany, které ji prosazují v dnešním hlasování, získají minimálně 90 mandátů ze 135členného parlamentu," odhadl výsledek voleb pro server Lidovky.cz rodák z Katalánska Antony Ferand, který v Česku podniká.
Favoritem voleb je strana Konvergence a Jednota, která chce už příští rok vyhlásit referendum o nezávislosti na Španělsku bez ohledu na to, zda s ním bude souhlasit vláda v Madridu. Ta přitom musí referendum posvětit, aby bylo platné. "Není pochyb, že by samostatné Katalánsko mohlo fungovat. Jde jen o přechod k nezávislosti," míní katalánský podnikatel.
Necítíme se jako Španělé, tvrdí mladí Katalánci.
Pokud by se Katalánsko jako nezávislá země stalo členem Evropské unie, patřilo by mezi nejbohatší unijní země. "Barcelona je významný donor Evropské unie. Více peněz do Unie dává, než od ní dostává. Navíc katalánská metropole má velmi důležitý přístav a Unie si nemůže dovolit o něj přijít," dodal Ferand.
Tahoun španělské ekonomiky
Kataláncům se nelíbí, že údajně dotují vládu v Madridu. Protišpanělské nálady výrazně přiživuje především ekonomická krize. "Dá se říct, že Katalánci Španělsko ekonomicky táhnou. Oproti zbytku země je tam situace navzdory krizi relativně dobrá, ale díky finanční krizi pomyslná číše přetekla a většina lidí chce samostatnost," myslí si hispanistka Šárka Lebedová.
Středomořská oblast u francouzských hranic se vždy od zbytku Španělska odlišovala vlastním jazykem, kulturou i historií. "Katalánci mají jinou mentalitu. Mezi Španěly a Katalánci panuje napětí, které se projevuje například jistou přecitlivělostí Katalánců na to, když někdo v jejich zemi mluví pouze španělsky," vysvětlila Lebedová.
