Informovala o tom agentura AP. Netanjahuova kancelář označila české "ne" lepšímu diplomatickému postavení Palestiny v OSN za "odvážný" krok a uvedla, že premiér příští týden navštíví Prahu v rámci své cesty do Německa.
"Dnes se se mnou telefonicky spojil pan premiér Netanjahu, který poděkoval české vládě za dlouhodobě konzistentní postoj k blízkovýchodnímu mírovému procesu i za naše čtvrteční hlasování v OSN," sdělil Nečas prostřednictvím svého mluvčího Michala Schustera.
Když Češi jako jediní v Evropě hlasovali proti uznání Palestiny jako nečlenského státu OSN, nebylo to ze strany země, kterou Izrael označuje za nejlepšího přítele na kontinentě, žádné překvapení.
Středoevropská země, která byla před druhou světovou válkou otloukánkem agresivních sousedů, dlouhodobě podporuje židovský stát a jejího hlavního spojence, USA, napsala agentura Reuters.
Připomněla, že ze 138 hlasů pro bylo 14 ze zemí EU a dalších 12 unijních států se zdrželo. Hlavním důvodem českého "ne" je středopravá vláda, která se distancuje od evropského hlavního proudu v otázkách diplomacie i bezpečnostní a ekonomické politiky a často je na straně Washingtonu, ne spolučlenů EU.
Svou roli ale hraje i historie. Izrael může děkovat bývalému Československu za to, že měl navrch ve válce s arabskými státy v roce 1948, kdy Praha porušila embargo OSN a poslala Izraeli zbraně a cvičila jeho piloty.
Jak se hlasovaloZe 193 členů Valného shromáždění OSN jich nepřímo uznalo palestinskou státnost 138, proti hlasovalo jen devět zemí, kromě Česka především Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy. Evropská unie nenašla společný hlas. Pro hlasovalo 14 členů evropské sedmadvacítky včetně třeba Francie či Španělska, 12 zemí se hlasování zdrželo, například Německo nebo Británie. |
Nejlepší přítel
"Izrael nemá v Evropě lepšího přítele než Českou republiku," řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu při květnové návštěvě Prahy. Jeho český protějšek Petr Nečas tehdy přirovnal situaci Izraele k předválečnému Československu. "Máme zvláštní pochopení pro situaci Izraele - malého státu obklopeného nepřáteli," řekl.
Podle komentátorů proizraelský postoj české vlády může být také snahou o odčinění dědictví komunistického režimu, který přerušil diplomatické styky s Izraelem po izraelsko-arabské válce v roce 1967. Komunisté pak také podporovali Organizaci pro osvobození Palestiny, cvičili její členy a dali nejvyšší státní vyznamenání Jásiru Arafatovi.
Při nedávných střetech Izraele a Hamásu v pásmu Gazy české ministerstvo zahraničí spolu s ostatními zeměmi vyzvalo k ukončení násilí. Zároveň ale zdůraznilo, že "plně uznává právo Izraele na sebeobranu před raketovými útoky". Takový postoj chyběl v prohlášeních Francie a Británie a blízce připomínal výroky amerických představitelů.
Podpora Izraele také odráží trvalé snahy českých středopravých politiků vybudovat silnější vztahy s Washingtonem a euroskeptickou tendenci obou hlavních vládních stran. Opoziční sociální demokraté zaujímají přístup odpovídající více evropskému hlavnímu proudu, zatímco pravý střed tvořený částečně disidenty proti komunistickému režimu, v posledních deseti letech tvrdě lobboval za americký radar a neochvějně podporoval americké války v Iráku a Afghánistánu, píše Reuters.
Opozice tvrdí, že hlasování v OSN bude Čechy izolovat. "Považuji to za chybu ... Ukazuje to, že Česká republika si jde po vlastní cestě a nestará se o evropskou politiku," řekl zástupce šéfa sociálních demokratů Lubomír Zaorálek.