"Jsem tady v Aténách, abych zmobilizoval francouzské společnosti, aby investovaly v Řecku," prohlásil Hollande na společné tiskové konferenci s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. "Je to v zájmu Řecka a stejně tak Francie," dodal.
"Nepřijel jsem prodávat (vojenskou) techniku," podotkl také Hollande kvůli rozšířenému názoru, že za ekonomickým kolapsem Řecka stojí i závazky země při objednávání drahých vojenských strojů z Francie a Německa. "Musíme projevit Řekům solidaritu, poskytnout jim pomoc a především je zahrnout důvěrou, což pomůže obnovit růst," řekl také francouzský prezident.
Vypnutý zvuk
Vystoupení ale převzaly pouze mezinárodní agentury. Řecká státní televize zveřejnila pouze videozáznam z oficiálního vítání Hollandea na letišti a vystoupení na tiskové konferenci, ovšem s vypnutým zvukem. Jen tyto záběry pak hodiny opakovala dokola. Události se nevěnoval ani rozhlas a ve středu nevyjde tisk.
Novináři a ostatní zaměstnanci ve sdělovacích prostředcích stávkují proti pokračujícímu propouštění, snižování mezd a rušení dalších výhod. Žurnalisté soukromých médií si navíc stěžují na to, že svoje mizerné platy dostávají i s několikaměsíčním zpožděním.
Mluvčí řecké vlády Simos Kedikoglu označil načasování stávky za nevhodné. Obvinil novinářské odbory, že se paktují s opoziční Koalicí radikální levice (SYRIZA), která na vládnoucí koalici tvrdě doráží a získává další politické body.
"Vedení novinářských odborů podlehlo obvyklým stranickým cílům a plánu SYRIZA vyvolat výpadek zpravodajství během návštěvy francouzského prezidenta Françoise Hollandea," řekl Kedikoglu v prohlášení. Dodal, že opoziční strana "neváhala poškodit mezinárodní obraz země".
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Výměnou za to od té doby zavádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což sráží ekonomiku dolů a vyvolává protesty lidí.
Přátelská země
V Řecku se pohlíží na Francii na rozdíl od Německa spíše jako na přátelskou zemi, což dokazuje i umírněnější přístup Paříže k jihoevropským zemím, jež se potýkají s krizí. Berlín je naopak ostře kritizován pro svoje nekompromisní vymáhání nepopulárních opatření.
Řecké odbory v posledních letech pořádají jednu stávku za druhou na protest proti tvrdým úsporným opatřením, která vláda zavádí výměnou za mezinárodní finanční pomoc. Nejškodlivější stávky v hromadné dopravě, které se začaly protahovat donekonečna, se vláda rozhodla zastavit pomocí zákona, který je použitelný v mimořádných situacích, jako jsou například přírodní pohromy, a úřadům umožňuje nařídit nástup zaměstnanců do práce. Ve středu čeká zemi další 24hodinová generální stávka.
