"Celá rodina má strach, že Christoph bude zvolen papežem," prohlásila Schönbornová, která žije v západorakouské vesnici Schruns. Tam po odsunu sudetských Němců vyrůstal i Christoph Schönborn narozený na sklonku války v roce 1945.
Úřad papeže jako velké břímě
"Pak by to pro mě haslo. To už bych Christopha vůbec neviděla, protože nemám sílu jezdit do Říma," obává se matka rodáka ze Skalky u Vlastislavi na Litoměřicku výsledku konkláve, které začalo v úterý večer a které určí nástupce Benedikta XVI., jenž rezignoval. Už teď syna příliš často nevidí kvůli jeho povinnostem kardinála a arcibiskupa, postěžovala si Schönbornová.
Kromě toho je brněnská rodačka přesvědčena, že by na syna papežský úřad kladl příliš velké nároky.
ČTĚTE TAKÉ |
"Takové břímě nikomu nepřeju, a už vůbec ne svému synovi," řekla. "Bylo by to pro něj příliš náročné. Svou diecézi má pevně v rukou, ale vést světovou církev, to je něco jiného, než řídit diecézi," domnívá se matka vídeňského arcibiskupa a tvrdí: "Stačí mu intriky ve Vídni." Schönborn pochází z rýnského šlechtického rodu, který se v 18. století rozdělil na větev bavorskou, rakouskou a českou. Devatenáct jeho předků bylo kněžími, mezi nimi i František Schönborn, pražský arcibiskup z let 1885-1899.
Vysídlení sudetských Němců je bezpráví
Schönborn se narodil v lednu 1945 na zámku Skalka v tehdejším německém protektorátu Čechy a Morava. Ještě téhož roku však byla jeho rodina vysídlena a usadila se v Rakousku. Podle oficiálního životopisu arcibiskupa Schönborna sloužil jeho otec ve wehrmachtu - ozbrojených silách nacistického Německa, poté ale pomáhal britské armádě jako překladatel.
Kardinál Schönborn na jaře 2005 prohlásil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, současně však uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.
