Její představitelé zpochybnili práci vyšetřovatelů dvou požárů, jejichž oběťmi byli příslušníci turecké menšiny v Německu, a napadli skutečnost, že na turecké novináře nezbylo místo při chystaném procesu s členkou neonacistické skupiny Národně socialistické podzemí (NSU). Šéfovi zahraničního výboru Spolkového sněmu Ruprechtu Polenzovi už došla trpělivost a veřejně Turky varoval před dalšími stížnostmi.
Největší menšinaV Německu žije přes tři miliony lidí tureckého původu, a tvoří tak největší menšinu ve dvaaosmdesátimilionové Spolkové republice. Vztahy mezi Berlínem a Ankarou jsou však již delší dobu chladné, neboť vláda kancléřky Merkelové se staví proti plnohodnotnému členství Turecka v Evropské unii |
Turecké vládě se nelíbí, že při objasňování příčin březnového neštěstí v Backnangu u Stuttgartu na jihozápadě Německa a sobotního požáru v Kolíně nad Rýnem vyšetřovatelé rychle vyloučili možný podíl extremistů. Dohromady při nich zahynulo deset lidí převážně tureckého původu a další utrpěli zranění.
Pět minut po požáru
"Ať už ve Stuttgartu nebo v Kolíně, při každém z těchto požárů je nutné neustále počítat s krajně pravicovým neonacistickým pozadím a důsledně vyšetřit, zda se jednalo o žhářství, nebo ne," prohlásil turecký vicepremiér Bekir Bozdag.
Německé úřady podle něj vždy už "pět minut po požáru" přišly s ujištěním, že nešlo o akci pravicových radikálů, což označil za směšné. Připomněl přitom smrtelné žhářské útoky neonacistů v Solingenu a Möllnu v 90. letech.
V narážce na pravděpodobnou příčinu jednoho z nedávných požárů položil Bozdag Berlínu na dálku řečnickou otázku, proč mají vadné pojistky vždy jen domy obývané Turky.
Právě vadná elektroinstalace stála podle vyšetřovatelů nejspíš za vzplanutím domu v Backnangu, v němž o život přišla matka a jejích sedm dětí. Vrchní státní zástupce Alf Willwacher se v tisku proti slovům tureckého vicepremiéra ohradil. Německé úřady podle něj nemají dopředu připravené žádné vysvětlení. "Vyšetřování vedeme s otevřeným koncem," zdůraznil.
Turecko v EU |
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se zase pozastavil na skutečností, že při procesu se členkou NSU Beate Zschäpeovou a údajnými pomocníky této podzemní neonacistické organizace nezískali turečtí novináři a diplomatičtí pozorovatelé místa v soudní síni. Intervenoval prý kvůli tomu osobně u šéfa německé diplomacie Guida Westerwelleho.
Zschepeová je obžalována z podílu na deseti vraždách převážně tureckých přistěhovalců, které podle vyšetřovatelů spáchali její dva společníci z NSU. Ti si při odhalení skupiny v listopadu 2011 vzali život. Proces, který má začít 17. dubna, poutá v Německu i v Turecku velkou mediální pozornost.
V sále mnichovského soudu bude ale místo jen pro 50 žurnalistů. "Chtěl bych turecké politiky důrazně varovat, aby kolo kritiky ještě více neroztáčeli," řekl dnešnímu vydání deníku Berliner Zeitung Polenz, vlivný zahraničněpolitický expert CDU kancléřky Angely Merkelové. V souvislosti s chystaným procesem zdůraznil, že není důvod pochybovat o nestranném rozhodování soudu.
