Do země patřící mezi největší producenty zlata na světě míří každoročně tisíce Číňanů s vidinou velkého výdělku. Množství ilegálních dolů však vede k masivní devastaci životního prostředí a násilnostem mezi Ghaňany a asijskými přistěhovalci. Podle listu The Guardian se vládě problém vymkl kontrole.
Ghana.
"Práce je náročná, ale jsem tady kvůli penězům. Doma jsem žil v chudobě a příležitost vycestovat do zahraničí byla neodolatelná," cituje britský list mladého Číňana, jenž si v jednom z mnoha ilegálních dolů vydělá necelých 13 tisíc korun měsíčně.
V Ghaně stejně jako v jiných státech západní Africky je těžba drahého kovu v malém měřítku alternativním zdrojem obživy a důležitou součástí tamní ekonomiky. Přestože podle zákona je těžba zlata cizincům zapovězena, v zemi funguje mnoho ilegálních dolů s desítkami tisíc čínských horníků.
Nezastupitelný zdroj obživy. Zlatokop si odváží pytle s zlatonosným pískem.
Zlatá horečka
Za poslední čtyři roky cena zlata stoupla na více než dvojnásobek a počet těchto dolů v zemi narostl do obrovských měřítek. Podle neoficiálních odhadů až 95 procent z nich nemá příslušná povolení.
S příchodem Číňanů došlo i k radikální změně, namísto tradičních způsobů se objevila těžká technika a jedy používající se při těžbě zlata. Podle ghanské neziskové organizace kyanid a těžké kovy v zemi zamořily na 250 řek. Nekontrolovaná těžba také likviduje farmy. "Dva muži přišli na mou plantáž a začali kopat, zničili úrodu kakaa, vůbec tomu nemůžu uvěřit," stěžuje si v rozhovoru s reportérkou jeden z farmářů.
Zlato v Ghaně* Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Těžba drahého kovu se v zemi datuje až do 15. století. * Těžba v malém měřítku byla legalizována v 80. letech s cílem podpořit chudé obyvatelstvo. Cizincům je podle zákona zakázána. * Ghana je 10. největším vývozcem zlata na světě a po JAR druhým největším v Africe. |
Číňané se stávají častým terčem loupežných přepadení kvůli zlatu i výdělku z prodeje vzácného kovu. Mezi oběma komunitami dochází k násilným střetům a Číňané na svou obranu začali používat zbraně, kterými je za úplatek zásobuje ghanská policie.
Peking i Accra popírají jakoukoliv souvislost mezi záplavou čínských ilegálních imigrantů a nedávnou půjčkou tří miliard dolarů, kterou Peking Ghaně poskytl na vybudování infrastruktury. Častá napadení dělníků dokonce dohnala ghanského prezidenta k ujištění největšího obchodního partnera země, že ekonomická spolupráce obou zemí zůstává pro Ghanu prioritou.