Té horké srpnové noci byl Hassine Traoré velmi nervózní. Oprávněně. Z města Timbuktu se právě chystala vyrazit netradiční karavana. Deset oslů obtěžkaných vzácnými rukopisy, které do tohoto pouštního města kdysi přinesli, či je v něm sepsali muslimští učenci.
Knihy nevyčíslitelné hodnoty, staré i několik století, se díky Traorému a jeho přátelům vydaly na útěk před islamistickými radikály. Ti je totiž nepovažují za dostatečně muslimské. Ba co více, mají je za rouhačské, a proto je během své vlády nad městem hledali a ničili, píše ve svém textu.
Vše začalo v loni v dubnu, kdy Timbuktu, které leží na území afrického Mali, obsadili islamističtí ultrakonzervativci z organizace Ansar ad-Dín. Což lze přeložit jako Ochránci víry. Ovšem vlastní, specifické víry. Pustili se rychle do boření hrobek súfíjských mystiků, jejichž učení tito fundamentalisté považují za škodlivé.
V nebezpečí se ocitlo i zhruba 300 tisíc stran textů, které byly uloženy v soukromých sbírkách i knihovnách města Timbuktu, svého času slavného střediska islámské vzdělanosti. Jde o díla z nejrůznějších oborů: týkají se nejen náboženství, ale i matematiky, astronomie, práva či medicíny.
Mimochodem, radikálové si zřídili štáb v moderní budově Ústavu pro vyšší studium a islámský výzkum Ahmada Báby, pojmenovaném po učenci, který žil na přelomu 16. a 17. století. Tedy v budově, která slouží i jako knihovna, a kde tedy byla řada velmi cenných knih fyzicky uložena. Podle listu The Washington Post radikálové do omítky nové knihovny brzy po svém vpádu neuměle vyryli jméno své skupiny.
Milion dolarů ze zahraničí
Našli se naštěstí lidé, kterým osud rukopisů nebyl lhostejný. "Řekl jsem jim, že v ústavu v podstatě žádné knihy nezůstaly, že byly převezeny jinam," vypráví o komunikaci s radikály dvaasedmdesátiletý Abba al-Hádí, který v instituci pracoval jako strážce. Nemluvil pravdu. Cenné rukopisy stále byly v Timbuktu. Knihy byly uloženy nejen ve státních institucích, ale vlastní je i místní sběratelé a restaurátoři.
Zpočátku prý ozbrojenci nejevili o rukopisy zájem, vše ale změnila reportáž v místní televizi. Radikálové údajně ničili s největším gustem ty památky předchozí slávy města, které zbytek světa označil za nejcennější. A začali po knihách pátrat.
Vlastníci knih i správci ústavu se proto rozhodli konat. Ze zahraničí získali na dobrodružnou akci zřejmě až jeden milion dolarů: peníze jim poskytly americká Fordova nadace, vlády Německa a Nizozemska i Islámské centrum v Dubaji ve Spojených arabských emirátech.
Zachráncům pomohl déšť
Vytvořili tajnou síť, která rukopisy zhruba zdokumentovala. A najali pašeráky, kteří knihy z Timbuktu vyvezli v nákladních autech i na oslech, u kterých hlídkoval i výše zmíněný, třiatřicetiletý školník Hassine Traoré, vnuk strážce knihovny Abby al-Hádího.
"Nesměli jsme vzbudit podezření radikálů, jinak by nás pozavírali," vypráví Hassine, podle kterého jim oné srpnové noci pomohl déšť, který zahnal radikály do úkrytu. Pašeráci však s vodou počítali a zabalili knihy do igelitu. Drahocenný náklad nesený osly nejprve putoval do bezpečného domu a pak do Bamaka, hlavního města Mali, kde je na utajovaném místě (patrně) uložen dosud.
Celkem se síti statečných Afričanů podařilo zachránit 278 tisíc stran historických knih, které byly velmi reálně ohroženy. Svědčí o tom fakt, že samozvaní Ochránci víry pouhý den před svým ústupem z města spálili čtyři tisíce stran textů, které našli v knihovně ústavu. Naštěstí nesestoupili do jejího sklepa, kde jejich řádění přežilo dalších 12 tisíc stran historických knih.
