Podle agentury AP velká vlna podpory Rúhánímu zvrátila vývoj volebního klání, které se zdálo být pevně v rukou vládnoucích konzervativních duchovních. Nicméně náboženskému vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu, který je v zemi nejvyšší autoritou, zřejmě nedělá těžkou hlavu, kdo zvítězí.
"Hlasování pro kteréhokoli z kandidátů je hlasováním pro Islámskou republiku a projevem důvěry v tento systém," objevilo se podle agentury Reuters na Chameneího oficiálním twitterovém účtu.
Volební účast není známa
Volební komise 64letému Rúhánímu dosud přičetly 11,75 milionu hlasů, což je 51 procent z 23 milionů již sečtených lístků. Druhý Kálíbáf z toho obdržel pouze 15 procent hlasů. Za favorita byl před pátečními volbami označován íránský jaderný vyjednávač Saíd Džalílí. Ten ale podle průběžných výsledků klesl až na čtvrté místo s prozatímním ziskem 11 procent.
Vzhledem k postupu sčítání se předpokládá, že konečné výsledky by mohly být známy večer. Zatím nebylo oficiálně oznámeno, kolik z více než 50 milionů voličů přišlo k urnám, ale podle činitelů citovaných agenturou AFP účast jistě překročila 70 procent. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.
ČTĚTE TAKÉ |
Zatím nejsou hlášeny žádné stížnosti ani incidenty. Nicméně agentura AFP připomíná upozornění zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu Ahmada Šahída, který ještě před pátečním hlasováním prohlásil, že kvůli politickému ovzduší v zemi nelze volby označit za svobodné a spravedlivé.
Ke zvolení hned v prvním kole je třeba nadpoloviční většiny hlasů. V případě, že ji neobdrží žádný kandidát, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z pátečního hlasování ve druhém kole voleb, které by se konalo 21. června. Nástupce dosluhujícího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vybírali íránští voliči ze šesti kandidátů. Zvolení kteréhokoli z nich ale podle shodného názoru mezinárodních odborníků i íránské exilové opozice nic nezmění na zahraniční politice Teheránu, ani na jeho postoji v jaderném sporu se Západem.
