Podle analytiků NSA je to poprvé, kdy CIA oficiálně přiznala svoji nikoliv bezvýznamnou účast na státním převratu, jehož cílem bylo odstranění nacionalisticky a levicově orientované vlády Muhammada Mossadeka a obnovení režimu šáha Muhammada Rezá Pahlavího, který byl příznivě nakloněn Američanům a Britům.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Vojenský puč, který svrhl Mossadeka a jeho vládu Národní fronty, byl proveden pod vedením CIA jakožto akt americké zahraniční politiky. Byl naplánován a schválen nejvyššími vládními kruhy,“ píše se v jedné části dokumentu, kterou časopis Foreign Policy označuje za klíčovou.
Dokument jako takový byl odtajněn už v roce 2011. Je součástí zprávy s názvem „Bitva o Írán“, kterou v polovině 70. let sepsal jeden z historiků zaměstnaných u CIA. Ústav NSA jej zveřejnil poté, co k němu získal přístup na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Byť jde ze strany CIA o první formální přiznání účasti na íránském převratu, stěžejní role Američanů v této otázce je nicméně známa už delší dobu.
O tehdejších událostech koneckonců už před 13 lety promluvila tehdejší ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová. „Tento puč byl pro vývoj íránské politiky zjevným krokem zpět. Je snadné pochopit, proč se řada Íránců i dnes dívá s odporem na vměšování Ameriky do jejich vnitřních záležitostí,“ řekla tehdy americká šéfdiplomatka s českými kořeny.
Íránci poprvé od sporných prezidentských voleb vybírají poslance (březen 2012).
Klíčovou roli v pádu oblíbeného premiéra hrálo „černé zlato“. Mossadek totiž prosadil zestátnění íránského ropného průmyslu, který do té doby prakticky ovládali Britové. Jenže jeho popularita kvůli ropné krizi a následnému hospodářskému propadu brzy narazila na dno. Pak už bylo jen otázkou času, kdy se šáh nepohodlného šéfa vlády zbaví. Za pomoci amerických a britských tajných služeb, samozřejmě.
Mossadekova politická hvězda definitivně vyhasla v srpnu 1953. Premiér s posílenými (až téměř diktátorskými) pravomocemi začal požadovat sesazení prozápadně orientovaného šáha, převzal kontrolu nad královským palácem a nechal rozpustit parlament. Šáh mezitím odjel z Íránu pryč, aby vzápětí vydal dva dekrety: jedním Mosaddeka odvolal z funkce a druhým na jeho místo dosadil generála Fazlulláha Záhidího, který převrat vedl.
Puč v Íránu přispěl k protiamerickým náladám v regionu
Šáh se do vlasti vrátil tři dny po státním převratu. Mosaddek byl zatčen a následně odsouzen k trestu smrti za velezradu. Do věci se však opět vložil šáh, který mu trest nechal zmírnit na pouhé tři roky za mřížemi. Vrcholný politik s evropským vzděláním žil po propuštění až do své smrti v roce 1967 v domácím vězení.
Puč měl na další vývoj v regionu fatální vliv. V Íránu totiž přispěl k protiamerickým náladám, které pár let později doprovázely i sesazení šáha a islámskou revoluci v roce 1979, poznamenává magazín Foreign Policy. Revoluce ze země bohaté na ropu učinila teokratický stát, do jehož čela se postavil všemocný ájatolláh Rúholláh Chomejní.
