Z Dánska pochází generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen, který se pro zásah vyslovil už ve čtvrtek. V závěrečném prohlášení vyzvala unie alespoň k jasné a rázné odpovědi prostřednictvím OSN.
Ministři zahraničí evropské osmadvacítky dnes podle agentury AP naléhali na Spojené státy, aby případný vojenský útok proti Sýrii odložily, alespoň dokud inspektoři OSN nevydají podrobnou zprávu o tamním srpnovém chemickém útoku.
Kerry jim ale podle nejmenovaného diplomatického zdroje dal jasně najevo, že USA nepřijaly žádné rozhodnutí o tom, že budou na výsledky čekat. Slíbil jim alespoň, že s jejich pochybnostmi seznámí zbytek vlády prezidenta Baracka Obamy.
ČTĚTE VÍCE: |
Země EU dnes proto kvitovaly s povděkem, že francouzský prezident François Hollande, který jako jediný zástupce Západu s dostatečně velkými vojenskými prostředky k zapojení do bojové akce plně podporuje USA, v pátek také řekl, že by se na výsledky počkat mělo. Podle agentury AFP se drtivá většina 26 zemí EU staví velmi rezervovaně, pokud ne rovnou odmítavě k možnosti vojenské operace.
Zatímco americký Kongres, jejž Obama požádal o schválení intervence, by mohl nejspíš hlasovat již příští týden, výsledky šetření chemického útoku týmem OSN, který přímo v Sýrii sbíral důkazy, mohou přijít až později během měsíce. Respektovaný německý týdeník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung uvedl, že první poznatky by inspektoři mohli zveřejnit koncem příštího týdne.
Evropa chce jasnou odpověď
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ale už v pátek ve Vilniusu varoval před zklamáním, které mohou výsledky přinést. Inspektoři podle něj odpoví pouze na otázku, zda šlo o chemický útok, což už prý nezpochybňuje ani syrský režim a jeho spojenci v čele s Ruskem. Inspektoři podle Fabiuse ale neukážou na viníka.
"Požadujeme jasnou a ráznou odpověď," aby se zabránilo dalšímu použití chemických zbraní v Sýrii, prohlásila dnes před novináři šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. Podle ní se ministři EU shodli, že je dostatek důkazů o tom, že chemický útok v Sýrii velmi pravděpodobně provedl tamější režim. "EU zdůrazňuje potřebu pokročit v řešení syrské krize prostřednictvím OSN," dodala Ashtonová.
Argument, že o zásahu by měla rozhodnout Rada bezpečnosti OSN, podporuje i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, nebo Rusko a Čína. Tyto země s právem veta ale jak známo odmítají protisyrskou rezoluci (více čtěte ZDE).
Ministři zahraničí EU se dnes v podstatě ztotožnili s páteční výzvou poloviny účastníků summitu zemí skupiny G20 v Petrohradu, která se výslovně o vojenském zásahu nezmiňovala, požadovala ale důraznou akci. Německý ministr zahraničí Guido Westervelle po dnešním jednání oznámil, že se Berlín rozhodl k této mezinárodní reakci připojit. V Petrohradu se ještě k prohlášení poloviny skupiny G20 ještě Německo zastoupené kancléřkou Angelou Merkelovou neznalo.
Podle USA syrský režim zapříčinil plynovým útokem smrt 1429, z toho 426 dětí. Asadova vláda to odmítá.
