Soudním zákazem vyvrcholilo více než dvouměsíční tvrdé tažení prozatímní egyptské vlády, podporované armádou, proti Muslimskému bratrstvu a jeho stoupencům. Kampaň odstartovala poté, co armáda 3. července odstavila od moci Mursího, legálně zvoleného o rok dříve. Ke svému zásahu, který Mursího příznivci a členové bratrstva označují za puč, sáhla armáda po neustávajících masových protestech proti Mursímu.
Svržení Mursího rozdělilo Egypt, silně polarizovalo tamní společnost a vedlo k několikatýdenním protestům členů a stoupenců bratrstva. Ty prozatímní vláda v polovině srpna rozprášila s užitím síly, při zásahu v Káhiře přišlo o život bezmála tisíc lidí.
Vítězná strana sedí ve vězení
Justice od Mursího sesazení tvrdě postupovala proti řadovým i vysokým představitelům bratrstva. Uvězněno bylo takřka celé jeho vedení.
Muslimské bratrstvo stálo mimo zákon po většinu z 85 let své existence. Po svržení autokratického prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011 ale bratrstvo dostalo možnost působit otevřeně, vytvořilo politickou stranu a zvítězilo v parlamentních a prezidentských volbách. V březnu se registrovalo jako uznaná nevládní organizace.
Pondělní soudní rozhodnutí podle agentury Reuters pravděpodobně zažene ještě více členů bratrstva do ilegality a může povzbudit mladé islamisty, aby se chopili zbraní proti státu.