Patnáctiletá Leonarda Dibraniová byla z Francie vyhoštěna spolu se svými rodiči a pěti sourozenci. Rodina odešla z Kosova před pěti lety a žila v kantonu Levier na východě Francie. V žádosti o azyl si podle zpravodajského serveru BBC stěžovali, že jsou v Kosovu diskriminováni. Azyl v zemi ale nezískali a definitivní zamítnutí přišlo letos začátkem října.
Nejdříve byl vyhoštěn Leonardin otec a den na to dorazila policie i do jejich domu, aby si přišla pro zbytek rodiny. Zjistila ale, že dívka přespala u své kamarádky a druhý den ráno vyrážela se spolužáky na školní výlet. Policisté se spojili s učiteli v autobuse a nařídili jim, ať zastaví. Leonardu si poté odvedli přímo před zraky ostatních.
ČTĚTE TAKÉ |
"Mí kolegové situaci vysvětlili dětem, kteří si mysleli, že Leonarda něco ukradla nebo spáchala nějaký jiný trestný čin," uvedla jedna z učitelek. "Děti i učitelé byli v naprostém šoku," dodala. Už v jednu hodinu téhož dne byla rodina posazena do letadla a poslána do kosovské metropole Prištiny. Od té doby bydlí v Kosovské Mitrovici.
Leonarda pak v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter uvedla, že se velmi stydí. "Stydím se, protože přišla policie a mí přátele se ptali, co jsem udělala, jestli jsem něco ukradla," řekla Dibraniová. "Cítím se hrozně, musela jsem opustit školu i přátele," dodala.
Francie Romy deportuje ve velkém
V kontextu sílící polemiky kolem vyhošťování romských přistěhovalců vyvolal případ Leonardy u části veřejnosti vlnu pobouření. Francouzská vláda kvůli vyklízení nelegálních romských tábořišť napříč zemí čelí intenzivní kritice a nařčení z diskriminace Romů či z rasismu.
S likvidací tábořišť a deportací Romů začal Elysejský palác již před léty pod taktovkou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Jeho nástupce a nynější prezident François Hollande, jenž vzešel z řad socialistů, bývá svými odpůrci kritizován mimo jiné také za to, že podle nich v otázce těchto opatření kráčí v šlépějích svého konzervativního předchůdce a že neučinil těmto antiimigračním opatřením přítrž.
Lidskoprávní organizace Amnesty International odhaduje, že jen za první polovinu letošního roku bylo z dočasných tábořišť vystěhováno na deset tisíc Romů. Většina z nich přitom pochází, stejně jako Leonarda, ze zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska či Bulharska.
Jako důvod k udělení azylu nejčastěji uvádějí diskriminaci kvůli svému původu. Stejně tomu bylo podle britské stanice i v případě Leonardiny rodiny. Francouzské úřady ovšem azyl z těchto důvodů udělují Romům jen zřídkakdy a vyhošťování hájí, navzdory kritice z řad lidskoprávních organizací, ale i třeba Evropské unie.
Zodpovídám se francouzskému lidu, hájil deportaci ministr
Případ patnáctileté Leonardy ovšem na sebe strhnul velkou mediální pozornost a postupem úřadů v otázce nucených deportací se proto nyní zabývá i vláda. Ministr vnitra Manuel Valls nicméně zákrok hájí a odmítá jakékoli pochybení. Podle jeho slov se vše odehrálo v mezích zákona.
"Musíme tyto deportace provádět. Je to samozřejmě obtížná záležitost, ale jakákoli imigrační politika vyžaduje respektování práva, úcty k jednotlivci a velkou pevnost. Zodpovídám se za to francouzskému lidu," hájil vyhoštění kosovské rodiny ministr vnitra.
Jen několik týdnů nazpět Valls v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici prohlásil, že životní styl Romů je neslučitelný s tím francouzským, a proto by měli Francii opustit a vrátit se zpět do svých vlastí.
