Lidovky.cz

Vojenská junta chtěla Argentině vládnout až do roku 2000

Svět

  19:30
V Argentině byly objeveny tajné dokumenty, jež vydaly svědectví o plánech vojenské junty, která zemi v letech 1976 až 1983 řídila nekompromisní rukou. Argentinci si tak volky nevolky připomněli svou pohnutou historii, mnozí z nich však mají z nálezu radost: dokumenty totiž obsahují i seznamy beze stopy zmizelých nepřátel bývalého režimu.

Příslušníci argentinské armády hlídkují na Plaza se Mayo v Buenos Aires během vojenského převratu (březen 1976) foto: ČTK

Dokumenty byly nalezeny v opuštěném křídle velitelství argentinských vzdušných sil. Tajemství generálů se skrývala ve dvou sejfech a několika skříních. Je to celkem 1 500 dokumentů, z toho 280 jsou záznamy z jednání vrcholných představitelů režimu.

Argentinský ministr obrany Agustino Rossi podle webu telegraph.co.uk uvedl, že podle materiálů plánovala junta v Argentině vládnout až do roku 2000.

Z nálezu mají radost organizace na ochranu lidských práv. Dokumenty totiž obsahují i informace o 30 tisících opozičních aktivistech, kteří během vojenského režimu beze stopy zmizeli. Na seznamech "nebezpečných osob" jsou i významní argentinští umělci a intelektuálové.

Mezi lidmi, kteří se otevřeně postavili vládě armády, byl například spisovatel Julio Cortázar nebo folková zpěvačka Mercedes Sosaová. Materiály údajně uvádějí, jakým způsobem tito lidé proti režimu bojovali a jak by měli být potrestáni. "V seznamech měli značku F1 až F4 podle toho, jak byli podle junty nebezpeční pro společnost," vysvětlil Rossi.

Špinavá válka

Vůbec první větší nález tajných dokumentů z období vojenského režimu má obrovskou historickou hodnotu. Podle Rossiho nyní svitla naděje, že se historikům podaří zmapovat celé období vojenské vlády, se kterým se Argentinci dodnes bolestně vyrovnávají. Úřady proto chtějí objevené dokumenty brzo zveřejnit.

Vojenská junta se v Argentině dostala k moci 23. března 1976, kdy vojáci svrhli prezidentku Isabelu Perónovou. Generálové za podpory Washingtonu a zpočátku i katolické církve rozpoutali tvrdé represe proti svým odpůrcům. Během takzvané Špinavé války zmizely tisíce levicových aktivistů, peronistů, studentů, odborářů a novinářů. Oblíbenou metodou vojáků při likvidaci opozice bylo házení živých vězňů z letadel do moře.

V čele režimu stál triumvirát nejvyšších představitelů armády: generál Jorge Rafael Videla, admirál Emilio Massera a šéf vzdušných sil Orlando Ramon Agosti. Videla zemřel letos v květnu ve vězení, kde si odpykával doživotní trest za zločiny proti lidskosti (více čtěte ZDE).

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.